Vybavení cely z pankrácké věznice, dveře z vězeňské cely v Uherském Hradišti a vysílačka použitá jako důkaz při babickém procesu. Tyto předměty patří k nejvýraznějším exponátům stálé výstavy o komunistických represích a Pomocných technických praporech (PTP) na brandýském zámku. Nevyprávějí jen o politickém systému, ale také o tom, jak se jeho tlak promítal do života konkrétních lidí.
Dvě části jednoho příběhu
Expozice je rozdělená do dvou tematických celků. První přibližuje cestu ke komunistickému převratu v roce 1948, vývoj v padesátých letech a represivní složky režimu. Druhá se soustředí na PTP: na životní podmínky jejich příslušníků i na snahy o rehabilitaci v šedesátých letech a po roce 1989.
Takové uspořádání pomáhá pochopit širší souvislosti. Příběh technických praporů není vytržený z dějin celé země: navazuje na dobu, kdy režim zasahoval proti lidem, které považoval za politicky nespolehlivé. Vystavené vězeňské vybavení a dveře připomínají prostředí, v němž se represivní moc uplatňovala. Vysílačka zase ukazuje, jak se konkrétní předměty mohly stát součástí vyšetřování a soudního procesu.
Kdo byli příslušníci PTP
Pomocné technické prapory byly vojenské jednotky, do nichž režim zařazoval politicky označené brance. Jejich příslušníci byli odděleni od běžných armádních útvarů a nasazováni na práci, především ve stavebnictví a hornictví. Podle Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd prošlo PTP v letech 1950 až 1954 přibližně 60 tisíc mužů.
Je přitom důležité neplést PTP s civilními tábory nucené práce ani s vězeňskými pracovními tábory. Šlo o vojenské jednotky s vlastními podmínkami a postavením, byť také sloužily k pracovnímu nasazení lidí, které režim označil za politicky problematické. Expozice jejich zkušenost přibližuje jako součást širšího obrazu represí, nikoli jako izolovanou kapitolu.
Od iniciativy pamětníků ke stálé expozici
Současná stálá expozice byla otevřena 25. listopadu 2016 ve druhém patře jižního křídla zámku. Navázala na starší zámeckou výstavu, jejíž část exponátů zde byla už od roku 2004. Její vznik iniciovali bývalí příslušníci PTP František Holec a Jiří Růžička. Na přípravě se podílely také Svaz pomocných technických praporů – Vojenské tábory nucených prací ČR, město Brandýs nad Labem–Stará Boleslav a Národní muzeum.
Právě propojení pamětnické iniciativy s muzejním zpracováním dává místu zvláštní rozměr. Nejde pouze o přehled událostí, ale také o uchování zkušenosti lidí, kteří službu v PTP zažili. Návštěvník se tak může setkat s dějinami prostřednictvím dochovaných předmětů i s jejich zasazením do politického kontextu.
Dějiny v renesančních kulisách
Expozice je součástí návštěvy zámku, významné renesanční památky se sgrafitovou výzdobou. Během pěti staletí zde pobývali panovníci habsburské dynastie. Kontrast mezi dlouhou zámeckou historií a moderními dějinami dvacátého století připomíná, jak různorodé příběhy se mohou odehrávat v jednom areálu.
Expozici najdete ve druhém patře jižního křídla. Její přístupnost a aktuální návštěvní režim je vhodné před cestou ověřit přímo u zámku; dříve uváděné informace o víkendovém provozu či návštěvě po objednání nemusí odpovídat dnešním podmínkám.