Jen málokterá česká památka je tak úzce spojená s habsburskou dynastií jako zámek v Brandýse nad Labem. Panovníci habsburské a později habsbursko-lotrinské dynastie sem přijížděli mezi lety 1547 a 1918. Z původního opevněného sídla u labského brodu se postupně stalo renesanční lovecké a letní sídlo, které dodnes připomíná několik staletí evropských dějin.
Od tvrze k renesančnímu zámku
Počátky místa sahají na přelom 13. a 14. století. Tehdy zde stála tvrz střežící důležitý brod přes Labe a cestu na sever. Ve druhé polovině 15. století byla přestavěna na mohutnější hrad a po konfiskaci v roce 1547 přešla do majetku královské komory. Právě tehdy začala její proměna v reprezentativní sídlo Habsburků.
Na renesanční přestavbě se podílela dvorská stavební huť a stavitel Matteo Borgorelli. Výsledkem je nepravidelný čtyřúhelníkový areál s výraznou sgrafitovou výzdobou, hodinovou věží a dochovanými prvky původního opevnění. K zámku patří také valy, příkop, kamenný most, park a pozůstatky renesanční zahrady.
Významnou součástí areálu je krytá chodba spojující zámek se zahradou. Setkat se lze s názvy Rudolfinka i Rudolfínka. Připomíná dobu císaře Rudolfa II., který si Brandýs oblíbil jako své hlavní mimopražské sídlo. Přijížděl sem odpočívat, lovit i přijímat významné hosty. S brandýským prostředím jsou spojováni také astronomové Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku.
Císařské sídlo i místo velkých setkání
Lovecká tradice provázela Brandýs po dlouhá staletí. Rozsáhlý revír v okolí poskytoval panovníkům prostor k lovu a zámek zároveň sloužil jako pohodlné zázemí mimo Prahu. Po třicetileté válce prošel areál barokní obnovou, na níž se podle dochovaných podkladů podíleli Kilián Ignác Dientzenhofer a František Maxmilián Kaňka. Poslední výrazná stavební úprava přišla v 80. letech 19. století, kdy Bedřich Wachsmann upravil hodinovou věž a barokní kopuli nahradila novorenesanční střecha.
Význam Brandýsa přesahoval běžný provoz šlechtického sídla. V roce 1813 se zde setkali rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. Jednali o společném postupu proti Napoleonovi. Zámek se tak stal kulisou politického setkání, které zapadá do širších dějin napoleonských válek.
Ludvík Salvátor a Karel I.
V 19. století se k zámku výrazně zapsali Toskánští Habsburkové. Leopold II. Toskánský a jeho syn Ludvík Salvátor zde zanechali stopu nejen jako majitelé, ale také jako sběratelé. Ludvík Salvátor byl vědcem, cestovatelem a pozoruhodným dokumentaristou své doby. Předměty a materiály ze svých cest soustředil právě na Brandýse. Jeho zájem připomíná také obnovený zámecký skleník v zahradách Na Valech, kde se kdysi pěstovaly mimo jiné ananasy.
Posledním habsburským majitelem zámku byl Karel I. Rakouský, rakouský císař a český král, který však nebyl korunován českým králem. Zámek odkoupil v roce 1917 a nechal jej rekonstruovat. S manželkou Zitou k němu měl osobní vztah, a proto dnešní prohlídky věnují pozornost jejich apartmánu, osobním předmětům i dokumentům. Po vzniku Československa byl zámek v roce 1919 zkonfiskován.
Co čeká návštěvníky dnes
Prohlídka nabízí původní císařské komnaty, knihovnu toskánských Habsburků, zámeckou obrazárnu i expozici uniforem a zbraní císařské kavalerie. K návštěvě stojí za to přidat procházku parkem a zahradami, případně návštěvu obnoveného skleníku. Zámek je dnes v péči města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, které jej převzalo v roce 1995. Za tři desetiletí obnovy se z chátrajícího objektu postupně stala významná kulturní památka a živé místo pro výstavy, koncerty, divadlo i historické akce.
Rok 2026 přináší zvláštní důvod k návštěvě. Výstava Habsburkové 500 – osudy, lásky, politika připomíná pět set let od nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526. Podle dostupných informací potrvá od 16. května do 31. října 2026 a zaměřuje se na dynastii z osobního i politického pohledu.
Zámek najdete v ulici Plantáž 402. Otevírací doba i vstupné se mohou měnit podle sezony a kulturního programu, proto je rozumné ověřit si aktuální údaje před cestou. Návštěvu lze spojit s procházkou historickým Brandýsem a dalšími místy v souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Zámek s parkem je od roku 2017 národní kulturní památkou – a jeho návštěva ukazuje, že velké dějiny se často odehrávaly i mimo hlavní města.