Jen pár kroků od brandýského zámku stojí most, který na první pohled působí skromně. Přes takzvané Malé Labe, mlýnskou strouhu pod zámkem, vede už více než čtyři staletí. Dva kamenné oblouky jsou přitom pozůstatkem mnohem rozsáhlejšího díla: kdysi tvořily část soustavy přechodů přes Labe mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví.
Renesanční stavba u mlýnské strouhy
Most je postaven z pískovcových kvádrů a podle dostupných údajů se dochoval téměř beze změn. Jeho vznik se spojuje s italským stavitelem Ettorem de Vaccanim, uváděným také jako Hektor Vlach. Při práci mu měl pomáhat mlynář Viktorin Houser – příhodné spojení, protože most překonává vodní kanál související s provozem podzámeckého mlýna.
Datace se v odborných a muzejních podkladech mírně liší. Stavba se obvykle klade do let 1600–1604, Muzeum Brandýs nad Labem uvádí užší rozmezí 1603–1604. Bez dalšího ověření je proto nejpřesnější mluvit o počátku 17. století. I tak jde o pozoruhodně ranou kamennou stavbu, která návštěvníkovi umožňuje všimnout si řemeslných detailů zblízka.
Dva oblouky, které přečkaly staletí
Most tvoří dvě klenby vyskládané z vysokých kamenných kvádrů. Mezi nimi je nízký pilíř se sedlovou stříškou. Celek nepůsobí okázale; jeho půvab spočívá spíš v pevné, účelné konstrukci a v tom, jak přirozeně zapadá do prostoru pod zámkem. Původní podklady uvádějí rozpětí zhruba deset metrů, přesný rozměr je však vhodné brát jako orientační.
Most tak připomíná dobu, kdy se důležité stavby nemusely vyznačovat monumentálními rozměry. Jeho hodnota je také v dochované podobě: člověk tu může pozorovat kamennou konstrukci, oba oblouky i jejich vztah k vodnímu toku, aniž by se musel spoléhat jen na představu, jak podobná stavba kdysi vypadala.
Součást cesty mezi Brandýsem a Starou Boleslaví
Vaccaniho most nebyl osamoceným přechodem. Patřil do historické soustavy, která pomáhala spojovat Brandýs nad Labem se Starou Boleslaví a překonávala labské rameno i související vodní překážky. Podle odborného článku dosahovala celá soustava téměř 700 metrů. Dnešní most přes mlýnskou strouhu je tedy malou, ale dobře čitelnou částí někdejší dopravní infrastruktury.
Blízký podzámecký mlýn a bývalý zámecký pivovar pomáhají pochopit, že okolí zámku nebylo jen reprezentativním prostorem. Vedle šlechtického sídla tu fungovalo hospodářské zázemí a voda měla praktický význam. Most usnadňoval pohyb v tomto prostředí a zároveň se stal trvalou součástí jeho podoby.
Socha svatého Jana Nepomuckého
Na mostě stojí socha svatého Jana Nepomuckého, která jej podle muzejního popisu zdobí od barokní doby. Její přítomnost mění vyznění čistě technické stavby: přechod přes vodu získává i duchovní rozměr. Naproti soše se nachází dřevěný kříž. Při krátké zastávce tak stojí za to vnímat nejen oblouky, ale i drobné prvky, které se k mostu přidávaly v průběhu času.
Krátká zastávka při procházce
Most leží venku v bezprostřední blízkosti zámku, a lze jej proto snadno zahrnout do procházky po historickém Brandýse. Kolem něj se nabízí pohled na kamenné zdivo i na mlýnskou strouhu; nedaleko jsou také mlýn a bývalý pivovar. Nejde o památku, kterou je třeba dlouze obcházet, ale o místo, kde se na malé ploše potkávají renesanční stavitelství, vodní hospodářství a příběh spojení Brandýsa se Starou Boleslaví.