Až 500 vlaků denně může podle údajů Správy železnic projíždět českotřebovským uzlem. Osobní soupravy tu míří do Prahy, Brna, Olomouce nebo Bohumína, nákladní vlaky využívají rozsáhlá kolejiště a železniční provozy včetně depa kolejových vozidel. Česká Třebová tak patří k nejvýznamnějším železničním křižovatkám v Česku a k nejrozsáhlejším uzlům ve střední Evropě.
Od malé stanice k důležitému železničnímu centru
Rozhodující okamžik přišel na jaře roku 1842, kdy začaly v okolí města trasovací práce pro budoucí železnici. V srpnu téhož roku padlo rozhodnutí vést Olomoucko-pražskou dráhu právě přes Českou Třebovou. První vlak z Olomouce do Prahy projel městem v roce 1845 a železnice tím zásadně proměnila jeho význam.
Na spojení s Brnem si cestující počkali do 1. ledna 1849. Trať dlouhá přibližně 91 kilometrů tehdy vedla po jediné koleji a překonávala převýšení kolem 200 metrů. Náročný úsek směrem na Brno si vyžádal mimo jiné deset tunelů v okolí Blanska. Druhá kolej se začala budovat v roce 1869.
Jak přibývala další spojení, rostla i role České Třebové. Město se ocitlo na trasách směrem k Vídni, Brnu, Děčínu, Přerovu, Ostravě i dále na Slovensko a do Polska. Po vzniku Československa získala trať přes Brno význam také jako spojnice Prahy a Bratislavy.
Jak železniční uzel funguje
Českotřebovská stanice dnes leží na několika důležitých tratích. Patří k nim směry Praha–Přerov–Bohumín, Praha–Brno–Kúty nebo spojení z Kolína. Navazují také regionální tratě do Dzbelu a další provozní směry. Uzel je součástí prvního železničního tranzitního koridoru, zatímco úsek přes Olomouc a Přerov vytváří důležité propojení s druhým koridorem.
Pro běžného cestujícího představuje uzel především osobní nádraží a nástupiště. V jeho zákulisí se však nachází mnohem složitější systém. Seřaďovací stanice slouží k sestavování nákladních vlaků, depo zajišťuje provoz a údržbu kolejových vozidel a další kolejiště umožňují předjíždění, odstavení i průjezd souprav. Po druhé světové válce zde vznikla velká seřaďovací stanice a Česká Třebová se stala důležitým bodem nákladní dopravy. Význam měla také pro vlaky, které v náročném stoupání směrem na Brno potřebovaly postrkovou službu.
Tři nádraží a rondokubistická výpravní budova
Výpravní budova se v průběhu let několikrát změnila. První nádraží vzniklo v roce 1845, další bylo postaveno roku 1901. Dnešní budova byla otevřena v roce 1924 a zaujme rondokubistickou architekturou, která je s historií města spojena stejně výrazně jako samotné koleje.
Interiér doplňují sgrafita Stanislava Víši z roku 1974. Výzdoba připomíná tradiční profese regionu a mezi zobrazenými postavami nechybějí železničáři, obráběči kovů ani hrnčíři. Nádraží tak není pouze dopravním místem, ale také svědectvím o tom, jak železnice ovlivnila práci a každodenní život v České Třebové.
Modernizace do roku 2031
Od března 2025 prochází uzel rozsáhlou přestavbou. Rekonstrukce se týká kolejí pro osobní i nákladní dopravu, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, trakčního vedení i nástupišť. Projekt počítá s bezbariérovým přístupem a s novou lávkou nad kolejištěm, která má lépe propojit město s nádražím.
Hlavní stavební práce mají být dokončeny na konci roku 2031, přičemž celý projekt je plánován do ledna 2032. V průběhu přestavby se proto mohou měnit přístupy na nástupiště, jízdní řády i rozsah výluk. Aktuální informace je vhodné ověřit před cestou.
Co může vidět návštěvník
Osobní nádraží je veřejně přístupné a nabízí možnost sledovat intenzivní provoz z bezprostřední blízkosti. Celý areál seřaďovací stanice, depo ani další provozní části však nejsou běžně zpřístupněné. Fotografování z neveřejných míst nebo návštěvu technického zázemí nelze předpokládat bez souhlasu provozovatele.
Historii železnice lze lépe poznat v Městském muzeu Česká Třebová. Jeho dopravní expozice představuje vývoj místního uzlu prostřednictvím detailního modelu nádraží s pohyblivými vlaky, historické výdejny jízdenek i části osobního železničního vozu ze 40. let 20. století.
Stanice leží v systému IREDO a je napojena na dálkové i regionální spoje. Cestujícím slouží pokladny, elektronický informační systém s hlasovým výstupem, bezbariérový přístup a mobilní zvedací plošina. Nejzajímavější je ale samotný kontrast: historická výpravní budova, moderní koridorové vlaky, mohutná nákladní kolejiště a uzel, který se právě znovu proměňuje.