Za známými filmovými detektivkami se často skrývá příběh, který divák na plátně nevidí: kdo rozhodoval o tom, co se bude natáčet, jaké podmínky museli tvůrci splnit a proč některé nápady zůstaly jen na papíře. Právě do zákulisí československé filmové krimi z let 1945 až 1965 míří výzkum Martina Mišúra. Jeho knihu má ve čtvrtek 19. listopadu 2026 představit kino Ponrepo v Praze.
Detektivka jako výsledek rozhodování
Monografie se věnuje hraným celovečerním detektivkám v prvních dvaceti letech po zestátnění československé kinematografie. Nejde tedy jen o přehlídku filmů a jejich příběhů. Mišúr sleduje také podmínky, které v prostředí barrandovské výroby umožňovaly nebo naopak brzdily vznik filmových námětů.
Detektivní žánr tak kniha zasazuje do širšího rámce. Vedle tvůrčích představ do něj vstupovala kulturní politika i ekonomické možnosti filmového průmyslu. Archivní výzkum pomáhá ukázat, že podoba filmové krimi nebyla pouze otázkou toho, co chtěli režiséři a scenáristé vyprávět. Záleželo také na tom, jaké příběhy mohly projít dobovým systémem výroby a rozhodování.
Ohlášená akce se objevuje pod názvem „Uvedení knihy Martina Mišúra Tratoliště“. Národní filmový archiv však připravovaný titul vede v edičním plánu jako V tratolišti. Detektivka, produkční cykly, československá kinematografie (1945–1965). Protože NFA uvádí vydání plánované na rok 2026, přesnou podobu názvu i stav vydání je vhodné před konáním ověřit.
Ponrepo: kino v prostorách s dlouhou pamětí
Pro uvedení odborné knihy je Ponrepo příhodným místem. Klubové kino Národního filmového archivu promítá české i zahraniční filmy, mimo jiné ze svých sbírek. Sídlí v bývalém refektáři staroměstského Konviktu, jehož kulturní historie sahá hluboko před vznik kina.
V prostoru Konviktského sálu koncertoval roku 1798 Ludwig van Beethoven a v roce 1840 se tu konal první český bál. Po druhé světové válce působilo v upraveném sále studio loutkového filmu Jiřího Trnky. Konvikt se po období špatného stavebního stavu a nedokončených plánech na celkovou rekonstrukci vrátil v roce 1996 ke své původní podobě a kulturnímu poslání.
Ještě starší vrstvu příběhu místa připomíná někdejší dům Jerusalem s kaplí svaté Maří Magdaleny. Stál zde od 14. století a založil jej po roce 1375 Jan Milíč z Kroměříže. Návštěva Ponrepa tak může vedle filmové historie přiblížit i proměny jednoho staroměstského prostoru, který po staletí sloužil různým podobám kultury.
Informace k návštěvě
Uvedení knihy je podle aktuálního oznámení plánováno na 19. listopadu 2026 od 17.30. Vstup má být zdarma. Kino Ponrepo najdete na adrese Bartolomějská 11 v Praze 1. Protože se termín, vstupní podmínky i provozní podrobnosti mohou změnit, před cestou si je ověřte u pořadatele. V kině je také malá kavárna.
Pro návštěvníky se sluchadly je k dispozici indukční smyčka a bezbariérový vstup vede přes dvůr; podle informací pro návštěvníky je třeba zazvonit u hlavního vchodu. Setkání v Ponrepu tak nabízí nejen pohled na dějiny filmové detektivky, ale i důvod zastavit se v kulturním domě, jehož příběh se měnil spolu s Prahou.