Jen několik hektarů mokřadních luk může mít pro krajinu mnohem větší význam, než napovídá jejich rozloha. Přírodní památka Chmelinec v Bílých Karpatech zabírá podle aktuálních údajů 2,8919 hektaru, přesto patří k cenným útočištím vzácných rostlin a živočichů. Leží v údolnici potoka Drietomica na severovýchodním okraji Vyškovce, v typické krajině Moravských Kopanic.
Louky, kde se daří orchidejím
Největší pozornost si v Chmelinci zaslouží mokřadní stanoviště s bohatým výskytem prstnatce májového. Tato orchidej kvete obvykle na konci jara a na začátku léta, kdy se vlhké louky mohou proměnit v barevný detail jinak nenápadného údolí. Přesný termín kvetení se však mění podle počasí a průběhu sezony.
Prstnatec májový není jedinou cennou rostlinou zdejšího mokřadu. Podle starších přírodovědných podkladů zde roste také kruštík bahenní a mečík střechovitý. Na sušších okrajích lokality byly uváděny další zajímavé druhy, například prstnatec bezový, hlavinka horská, orlíček planý nebo zvonek klubkatý. Nejde o úplný současný seznam zdejší flóry, dobře ale ukazuje, jak pestré prostředí se na malém prostoru střídá.
Vážky prozrazují zdravý mokřad
Vlhká údolnice není důležitá jen pro rostliny. Na vodní prostředí a jeho okolí jsou vázány také druhy vážek, které mohou citlivě reagovat na změny v krajině. V Chmelinci byly uváděny například páskovec dvojzubý, šídlo pestré, vážka žlutavá a vážka tmavá.
Právě pozorování vážek může být při návštěvě zajímavým doplňkem k hledání kvetoucích rostlin. Hmyz se pohybuje nad mokřadem, v okolí potoka i na přilehlých loukách. Starší průzkumy zmiňují také motýly, mezi nimi ohniváčka modrolesklého a modráska očkovaného. Protože tehdy nebyl proveden podrobný průzkum celé fauny, je vhodné brát tento výčet jako doklad přírodního významu lokality, nikoli jako úplný aktuální inventář.
Bez kosení by louky ztratily svou pestrost
Chmelinec připomíná, že chráněná příroda nemusí znamenat území ponechané zcela bez zásahů člověka. Pro zachování zdejšího mokřadu je podle dostupných podkladů důležité pravidelné kosení lehkou technikou. Na okrajích se navíc nachází přepásaná vegetace karpatských pastvin.
Citlivé hospodaření pomáhá udržovat otevřené louky, ke kterým se dostává světlo a kde si jednotlivé druhy mohou konkurovat méně než v zarůstajícím porostu. Tradiční kosení a pastva tak nejsou v rozporu s ochranou přírody. Naopak mohou být podmínkou pro zachování druhově bohatých bělokarpatských luk, jejichž charakter vznikal dlouhodobým soužitím člověka a krajiny.
Malá památka v krajině Moravských Kopanic
Chmelinec byl jako chráněné území poprvé vyhlášen 22. července 1982. Nové vymezení ochrany nabylo účinnosti v roce 2018 a podle něj přírodní památka zasahuje do katastrálních území Vyškovec a Starý Hrozenkov. Pro návštěvníka je však nejpřirozenější hledat ji v okolí Vyškovce, v údolí Drietomice.
Okolní krajina nabízí obraz Bílých Karpat, který se odlišuje od velkých souvislých lesů i intenzivně obdělávaných nížin. Střídají se zde rozptýlená stavení, louky, pastviny a vlhké údolní sníženiny. V širším okolí Vyškovce se nacházejí také další chráněná místa, například přírodní památka Pod Hribovňou nebo přírodní rezervace Ve Vlčí.
Na návštěvu s respektem
Chmelinec není vybavený turistický areál ani místo s návštěvnickým centrem. Přesný průběh přístupové trasy, případné značení a aktuální podmínky návštěvy je proto vhodné před cestou ověřit u Správy CHKO Bílé Karpaty nebo v aktuální mapě AOPK.
Samotný mokřad si zaslouží ohleduplné chování. Není vhodné vstupovat do podmáčených částí, poškozovat vegetaci ani se pohybovat mimo respektované hranice chráněného území. Ochranný režim mimo jiné omezuje zásahy do vodního režimu a změny využití pozemků. Nejhezčí zážitek nabídne Chmelinec těm, kteří si najdou čas na pomalé pozorování – květů, vážek i krajiny, která svou hodnotu ukazuje spíše v detailech než na první pohled.