Čtyřicet dva metrů vysoká věž s kalichem a hodinami dává Husovu sboru v Dejvicích výraznou siluetu. Za jeho průčelím se však neskrývá pouze chrám. Památkově chráněná budova na adrese Wuchterlova 523/5 vznikala jako víceúčelové centrum Církve československé husitské: měla sloužit bohoslovecké koleji, bohoslužbám, knihovně i církevní správě.
Stavba s několika daty
Komplex je spojený s počátky Církve československé husitské a s jejím prvním patriarchou Karlem Farským. Ten zde působil i žil a podle městských údajů v budově 12. června 1927 zemřel. Sbor tak připomíná nejen náboženský život, ale také dobu, kdy se nová církev v meziválečné Praze organizačně a prostorově utvářela.
U datování je dobré rozlišovat jednotlivé fáze. Památkový katalog uvádí vznik stavby v letech 1924–1926. Církevní web klade výstavbu vstupní budovy do let 1925–1927 a jako den otevření sboru uvádí 17. říjen 1928. Nejde tedy o jediný rok, který by jednoduše vystihoval celý příběh komplexu.
Autory stavby byli architekti Jiří Stibral a Alois Zima. Výsledkem je rozlehlý dům, v němž se sakrální prostor přirozeně propojuje s dalšími funkcemi. I dnes v něm sídlí Úřad ústřední rady CČSH a patriarcha.
Historické slohy jako vědomý symbol
Architektura sboru nesází na jeden čistě vymezený sloh. V jejích detailech se objevují odkazy na různé historické epochy: interiér zdobí korintské hlavice, okna zakončená románským obloukem i gotická klenba, která připomíná Vladislavský sál. Podle církevního výkladu měla tato směs stavebních podnětů vyjadřovat reformní úsilí církve i národa.
Na průčelí věže jsou kalich a hodiny, na jejím vrcholu pak symbol slunce. Ten se vrací také uvnitř: varhanní prospekt má podobu husitského slunce. Varhany vyrobila firma Tuček z Kutné Hory, takže i hudební vybavení navazuje na hlavní symbolickou linku stavby.
Hus, patriarchové a umění v interiéru
Nad vstupem do sboru je dubový reliéf Josefa Kotyzy nazvaný Mistr Jan Hus se loučí s přáteli. Další připomínku reformátora představuje busta Jana Husa od Ladislava Šalouna. Jde o studii k jeho známému pomníku na Staroměstském náměstí, a dejvický interiér tak nabízí i drobnou stopu vedoucí k jednomu z nejvýraznějších pražských monumentů.
Po stranách stolu Páně jsou umístěny busty prvních dvou patriarchů Církve československé husitské a pod nimi urny s jejich popelem. Umělecká výzdoba tu není oddělená od historie instituce: propojuje náboženské symboly s konkrétními osobnostmi, které stály u jejího zrodu.
Více než bohoslužebný prostor
Součástí budovy je také kolumbárium a Komenského sál. Podle městského portálu se v kolumbáriu nachází přibližně šest set schránek. Komplex tak vedle bohoslužeb slouží i k setkávání, správě církve a uchovávání památky zesnulých.
Kolumbárium bývá podle oficiálního webu přístupné ve všední dny od 9 do 18 hodin. Tento údaj se vztahuje právě na něj, nikoli automaticky na celý objekt nebo chrámový prostor. Konají se tu také nedělní bohoslužby a akce v Komenského sále; před návštěvou konkrétního programu či interiéru je proto vhodné ověřit aktuální možnosti přímo u sboru.
Husův sbor v Dejvicích stojí za pozornost právě tím, jak spojuje několik vrstev do jednoho celku. Je architektonickou památkou, svědkem počátků církve i živým místem, které si vedle chrámové funkce zachovalo správní a společenskou roli.