Drábovna patří k místům, kde příroda a historie splývají v jediný zážitek. V pískovcovém skalním městě nad pravým břehem Jizery najdete úzké rokle, skalní bloky, voštinovité povrchy i malé jeskyně. Mezi nimi se ukrývají také stopy lidské činnosti, které připomínají, že toto místo přitahovalo obyvatele už v pravěku.
Skály, rokle a Foukané díry
Drábovna je součástí širšího přírodního prostoru Maloskalska. Skalní město netvoří jedna monumentální stěna, ale členitý labyrint pískovcových útvarů a rozsedlin. K jeho známým částem patří Vondrova, Přední a Zadní Kostel nebo skalní výšina Varta. Obecní materiály upozorňují také na Foukané díry, tajemně působící skalní prostor, který podporuje fantazii návštěvníků.
Vlhčí rokle ukrývají i rašeliniště Černá louže. Právě střídání suchých skalních hran, stinných průchodů a vlhkých sníženin dává zdejší krajině její osobitý charakter. Výlet proto není jen cestou k jednomu bodu, ale procházkou prostředím, které se mění téměř na každém kroku.
Pravěké osídlení i stopy středověku
Archeologický význam Drábovny je větší, než by se při běžné návštěvě mohlo zdát. Lokalita je evidována jako významné území s archeologickými nálezy a zahrnuje skalní prostor, sídliště, opevnění, jeskyně i hrad. Doklady osídlení sahají od neolitu přes další pravěká období až do středověku.
S místem se spojují například nálezy z období kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Později zde zanechaly stopy také lužická a slezskoplatěnická kultura. Nejde tedy o naleziště spojené s jedinou komunitou nebo jedinou historickou etapou, ale o prostor, který byl v různých dobách opakovaně využíván.
Pod skalami a v jejich rozsedlinách se dochovaly také pozůstatky drobného středověkého sídla. Nečekejte ovšem zachovanou zříceninu s věží a hradbami. Na místě jsou především kapsy a lůžka pro trámy, schody, komůrka vytesaná ve skále a zahloubený objekt, který mohl sloužit jako cisterna. Dřevěné konstrukce patrně překlenovaly skalní pukliny a vytvářely obytné či obranné zázemí.
Hrádek, nebo dřevěné čihadlo?
Tradičně se Drábovna popisuje jako skalní hrádek, jehož úkolem mohlo být sledování obchodní cesty vedoucí údolím Jizery. Takový výklad dává vzhledem k poloze nad řekou smysl, není však definitivně potvrzený. Lokalita nebyla podle dostupných odborných přehledů podrobena detailnímu archeologickému výzkumu a její původní název ani přesná funkce nejsou známy z písemných pramenů.
Historik Ivan Peřina upozornil na možnost spojit Drábovnu se zprávou z roku 1547 o dřevěném čihadle v lese Borku. Podle této hypotézy nemuselo jít o hrad v obvyklém smyslu, ale o stavbu určenou k lovu ptáků. Při návštěvě je proto přesnější mluvit o stopách předpokládaného skalního hrádku nebo středověkého sídla než o jistě identifikované hradní zřícenině.
Výlet z Malé Skály
Nejčastější přístup vede z Malé Skály po modré turistické značce přes Záborčí. Obec uvádí přibližně tři kilometry stoupání k rozcestí u Drábovny, kde se cesta napojuje na červenou trasu přicházející od Turnova a pokračující směrem k Frýdštejnu. Výlet lze proto snadno prodloužit podle času a kondice.
V okolí se nabízí návštěva Malé Skály, Vranovského hřebene, hradu Frýdštejn, Dolánek nebo Vazoveckého údolí. Drábovna je volně přístupný přírodní a archeologický areál bez návštěvnického centra a běžné adresy. Lesní cesty a skalní rozsedliny místy vyžadují pevnou obuv a opatrnost, zejména u hran skal a při lákavých, ale nezajištěných výstupech.
Pověsti o loupežníku Drábovi nebo o propadání do Foukaných děr patří k lidovému vyprávění, nikoli k doloženým dějinám místa. Skutečné kouzlo Drábovny je možná ještě zajímavější: v několika pískovcových roklích tu lze číst příběh krajiny, pravěkých obyvatel i středověké stavby, o jejímž účelu se stále vede odborná debata.