Na dvanácti lebkách ve křtinské kostnici jsou uhlem nakreslené vavřínové věnce a písmeno T. Kdo je vytvořil a co měly znamenat, se spolehlivě neví. Pod barokním poutním chrámem Jména Panny Marie tak leží nejen pozůstatky nejméně 974 lidí, ale i otázka, na kterou zatím neexistuje jistá odpověď.
Krypta objevená při průzkumu podzemí
Kostnice se nachází pod věží chrámu, v srdci poutního areálu v Křtinách. Odhalena byla 9. února 1991 při speleologickém průzkumu. Ten v podzemí chrámu probíhal v letech 1990 až 1993 a ukázal, že prostor pod stavbou je složitější než jediná malá dutina. Průzkumníci narazili také na zazděné chodby a další navazující prostory.
Nález přinesl nejen překvapivé podzemní uspořádání, ale především velké množství lidských kostí. Nešlo o pozůstatky lidí pohřbených původně přímo v kryptě. Kosti sem byly přeneseny druhotně, převážně z hrobů starého křtinského hřbitova u někdejšího menšího kostela, kterému se říkalo Český kostel.
Ostatky nejméně 974 lidí
Při třídění a počítání kostí bylo určeno, že kostnice obsahuje pozůstatky nejméně 974 lidí. Číslo vyjadřuje minimální počet osob, které lze v souboru rozpoznat, nikoli přesnou bilanci všech pohřbených na starém hřbitově. Osteologický materiál následně převzaly k odbornému zpracování antropoložky z Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Druhotné uložení připomíná proměny místa i způsob, jakým se nakládalo s ostatky při změnách pohřebišť. Kosti, které původně spočívaly v hrobech u staršího kostela, se nakonec ocitly pod dnešním poutním chrámem. Kostnice proto není jen neobvyklou podzemní místností, ale také součástí příběhu křtinského areálu.
Vavřínové věnce a písmeno T
Největší pozornost přitahuje dvanáct lebek s tmavou kresbou vavřínového věnce a písmenem T na čele. Podle svědectví speleologů byly motivy vytvořené uhlem. Jejich vzhled je natolik osobitý, že vybízí k hledání vysvětlení — jistý původ ani význam se ale doložit nepodařilo.
Objev proto není důvodem k tomu, aby se z nejasností stala hotová legenda. Nelze spolehlivě tvrdit, že lebky patřily konkrétním popraveným lidem, ani určit, proč byly právě tyto pozůstatky označeny. Zůstává možné popsat, co je na nich vidět, a oddělit to od domněnek. Právě tento rozdíl dělá z křtinské kostnice místo, kde se setkává hmatatelný nález s otázkami, na které historický výzkum zatím nedal konečnou odpověď.
Návštěva v poutním areálu
Kostnici je vhodné vnímat společně s chrámem Jména Panny Marie, výraznou součástí Křtin v Jihomoravském kraji. Samotný chrám a podzemní kostnice přitom nemají automaticky stejný režim přístupnosti. Podle městyse bývá kostnice zpřístupněna v době poutí, takže před cestou je dobré ověřit aktuální možnosti u farnosti nebo městyse. Sezónní otevírací doba chrámu se na kostnici nemusí vztahovat.
Poutní areál najdete na adrese Křtiny 72. Návštěva nabízí neobvyklý pohled do historie místa, ale také připomínku, že lidské ostatky nejsou pouhou kuriozitou. Dvanáct lebek s věnci zůstává výjimečným nálezem právě proto, že jejich příběh není uzavřený — a že poctivé poznávání někdy znamená ponechat otázku otevřenou.