Na první pohled je Helišova skála především výrazný vrch nad Šošůvkou. Její kouzlo však nespočívá jen v nadmořské výšce kolem 613 metrů. Z vyhlídkového místa se před návštěvníkem skládá pestrý obraz severní části Moravského krasu: obec Šošůvka, otevřená zemědělská krajina i zatopený bývalý lom pod jižním až jihozápadním úbočím. Na jednom místě se tu potkává příroda, geologie a stopa lidské těžby.
Výhled nad Šošůvkou
Helišova skála leží v oblasti Drahanské vrchoviny, východně od obce Šošůvka. Vrchol je nápadným krajinným bodem, který v okolní krajině dobře funguje jako orientační místo. Vyhlídka není spojena s rozsáhlým návštěvnickým areálem ani samostatným zázemím, o to přirozenější je její atmosféra. Stačí vystoupat od obce a na chvíli se zastavit nad krajinou, která je typická střídáním lesů, polí, vesnic a zaříznutých údolí.
Právě kontrast mezi širokým pohledem do okolí a komorním obrazem jezírka v lomu dává místu osobitost. Z vyhlídky lze vnímat Šošůvku jako součást krajiny, nikoli jen jako výchozí bod výletu. Helišova skála proto může být příjemným krátkým cílem i zastavením během delšího putování po severním Moravském krasu.
Jezírko po těžbě kamene
Pod vrcholem se nachází opuštěný kamenolom o rozloze přibližně 2,5 hektaru. Do jeho stěn se propsala těžba hornin, které se od typických vápenců Moravského krasu liší. Odkryté jsou zde brodecké droby, jemnozrnné droby, prachovce a prachovité břidlice. Krajina tak návštěvníkovi nenápadně ukazuje, že Moravský kras není z geologického hlediska jednolitým územím.
Těžba v lomu skončila poté, co dělníci narazili na silný pramen. Prostor se následně začal plnit vodou a vznikla vodní plocha o rozloze zhruba 0,26 hektaru. Dnes je jezírko výrazným prvkem pohledu z Helišovy skály a zároveň připomínkou toho, jak se může průmyslově využívané místo proměnit působením přírodních sil.
Lom ale není běžným koupalištěm. Je třeba počítat se strmými stěnami, nerovným terénem a absencí standardního vybavení. Starší turistické informace také upozorňují, že voda nemusí být pravidelně kontrolována. Případné koupání proto nelze doporučit bez ověření aktuálního stavu u obce či správce lokality a vždy by šlo o vlastní riziko.
Nejvyšší bod Moravského krasu?
Helišova skála bývá někdy označována za nejvyšší bod Moravského krasu. Toto tvrzení je vhodné chápat s určitou rezervou. Vrchol leží na severní hranici chráněné krajinné oblasti, takže označení může vycházet z administrativního vymezení CHKO. Z čistě geologického pohledu však Helišova skála nestojí na devonských vápencích, které si většina lidí s Moravským krasem spojuje.
I tento rozdíl je důvodem, proč je místo zajímavé. Ukazuje, že hranice krajinných oblastí nemusí přesně kopírovat hranice jednotlivých hornin nebo přírodních procesů. Helišova skála je zároveň výrazným krajinným pólem, který vytváří přirozenou vazbu mezi Šošůvkou, okolní zemědělskou krajinou a lesnatými částmi regionu.
Tip na kratší výlet
K vyhlídce se přichází od Šošůvky. Lokalita nemá jednoznačnou poštovní adresu ani návštěvnické centrum, proto je praktické ověřit si před cestou aktuální stav značení, možnosti parkování a případné autobusové spojení. Turistické podklady uvádějí autobusové spoje z Blanska směrem na Ostrov u Macochy, Vysočany a Bousín se zastávkou v Šošůvce; jízdní řády se však mohou měnit.
Helišovu skálu lze zařadit do delšího programu spolu s návštěvou Sloupsko-šošůvských jeskyní, Holštejna nebo dalších míst Ostrovské plošiny. Samotné vyhlídce postačí kratší zastavení, ale její okolí vybízí k pomalejšímu pozorování. Za pozornost stojí nejen panorama, nýbrž i proměna lomu pod vrcholem. Územní plán obce do budoucna počítá s rekreačním využitím tohoto prostoru, například s přírodním koupalištěm a zázemím pro sport či turistiku. Zatím je však třeba vnímat tento záměr jako plán, nikoli jako hotový areál.