Jen málokteré české zámky v sobě soustřeďují tolik rozdílných příběhů jako Hluboš. Na místě středověké tvrze vzniklo šlechtické sídlo, které později proslulo parkem a pozoruhodnou botanickou sbírkou. V letech 1920 až 1921 se pak stalo prvním letním sídlem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Po desetiletích chátrání nyní areál vstupuje do další etapy a připravuje se jeho nová, komerčně pojatá budoucnost.
Od tvrze k romantickému zámku
Hluboš je v písemných pramenech doložena nejpozději roku 1355 jako farní ves s obrannou tvrzí. Ta představovala základ pozdějšího panství i dnešního zámeckého areálu. Jeho podoba však nevznikla najednou. V 18. století byla původní stavba za Hochbergů z Hennersdorfu přestavěna na barokní zámek. Další výraznou proměnu přinesli Oettingen-Wallersteinové, kteří mu v 19. století vtiskli novorenesanční a romantizující vzhled.
Právě tato vrstva je pro Hluboš typická dodnes. Zámek přitom nebyl jen reprezentativním obydlím. K jeho okolí patřil anglický park, botanická zahrada a arboretum. Podle současného provozovatele dosahovala zdejší sbírka v době největšího rozkvětu více než dvou tisíc druhů rostlin. Zmiňovány jsou také rané exempláře jinanu dvoulaločného, cedru libanonského nebo jedlovce kanadského.
Skleník s vodopádem a zahradnická ambice
O někdejších zahradnických ambicích šlechtického sídla svědčí také popis mimořádného skleníku. Nacházela se v něm sedm metrů vysoká umělá skála, vodopád a jezírko. Nejde o zařízení, které by dnes návštěvník mohl v areálu běžně obdivovat, přesto tato informace dobře ukazuje, jak velkou pozornost věnovali majitelé krajinářské podobě svého sídla.
Hluboš tak nebyla pouze místem k bydlení a společenské reprezentaci. Park a botanické zázemí vytvářely svébytný svět, v němž se spojovala móda exotických rostlin, vědecký zájem i touha po působivém prostředí. Dnešní podoba areálu je zároveň připomínkou toho, jak citlivé jsou podobné zahradní celky na změny vlastnictví a využití.
Masarykovo první letní sídlo
Nejznámější kapitola v dějinách zámku se začala psát po vzniku Československa. V letech 1920 až 1921 si Hluboš pronajala prezidentská kancelář a zámek se stal letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka. Šlo o první takové prezidentské zázemí, ještě předtím, než se letní pobyty hlavy státu spojily především s Lány.
Masaryk zde pobýval s manželkou Charlottou a rodinou a využíval také zámecký park. Právě tato osobní a rodinná rovina dává místu jiný rozměr než pouhá zmínka v politických dějinách. Hluboš se na krátký čas stala prostorem, v němž se rodila tradice prezidentského letního sídla nového státu.
Šlechtické vlastnictví však mezitím končilo. V rámci pozemkové reformy přešel zámek mimo původní aristokratický majetek a roku 1925 jej získal příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodina držela objekt až do znárodnění v období komunistického režimu.
Desetiletí proměn a úpadku
Po druhé světové válce zámek ztratil svou původní funkci. V průběhu druhé poloviny 20. století sloužil armádě, jako ubytovna pro pracovníky uranových dolů i školskému zařízení. Takové využití se podepsalo na stavebním stavu i vybavení. Podle dostupných informací byly poškozeny a rozkradeny části historických interiérů.
Po restituci potomkům Josefa Kolaříka začala obnova areálu. Od roku 2001 byla v zámku zpřístupněna expozice věnovaná Masarykovi, později však zanikla a objekt byl uzavřen. Návštěvník proto dnes nemůže Hluboš vnímat jako běžně otevřený státní zámek s pravidelnými prohlídkami. Před cestou je nutné ověřit, zda je přístupný park, exteriér nebo případná konkrétní akce.
Chateau Masaryk: nová kapitola
Současný projekt Chateau Masaryk počítá s rozsáhlou rekonstrukcí a přeměnou areálu v hotelový resort s apartmány, restaurací a wellness zázemím. Nová etapa obnovy byla podle prezentace projektu zahájena v roce 2025. Záměr počítá přibližně se 180 lůžky, jeho rozsah i termíny se však mohou v průběhu prací měnit.
Zámek je podle dostupných informací stavebně stabilizován mimo jiné novými střechami, přesto stále nese stopy dlouhého zanedbání. Právě kontrast mezi někdejší aristokratickou zahradou, Masarykovým pobytem a plánovaným hotelovým využitím činí z Hluboše pozoruhodné místo českých dějin. Leží asi osm kilometrů severně od Příbrami, na okraji Brd, a i dnes připomíná, že památka nemusí být zajímavá jen svou zachovanou krásou, ale také složitým příběhem proměn.