V Hlučíně lze vystoupat nad střechy historického centra a přitom se vydat i do jeho minulosti. Farní kostel sv. Jana Křtitele nabízí výhled z věže, lávky v podkroví a expozici věnovanou světcům a kostelům spjatým s městem. Jeho příběh se však začal psát dávno předtím, než se z věže stalo místo pro návštěvníky: první písemná zmínka o chrámu pochází z roku 1378.
Gotické jádro a stavba poznamenaná požáry
Přesné datum výstavby kostela není známo. Odborný popis předpokládá, že presbytář a loď vznikly už v první polovině 14. století. Gotický původ je dobře patrný na polygonálně uzavřeném presbytáři, jeho hrotitých oknech a opěrných pilířích. V dalších staletích dostal chrám výrazně barokní podobu, takže dnešní stavba v sobě spojuje více stavebních období.
Do její historie zasáhly také pohromy. Roku 1597 se zřítila původní věž a poškodila část lodi i klenby. Po požáru v roce 1616 se klenby zřítily znovu. Ta dnešní, valená s lunetami, pochází z roku 1618. Věž byla znovu vystavěna až kolem roku 1791. Proměny kostela tak nejsou jen otázkou uměleckého vkusu: odrážejí i opakovanou snahu obnovit stavbu po poškození.
Kaple, oltáře a náhrobní desky
Kostel se postupně rozrůstal o další místa k modlitbě. Kaple sv. Anny je doložena už k roku 1508, kaple Archanděla Michaela a kaple Marie Egyptské pak k roku 1522. V 60. letech 17. století získal chrám nový hlavní oltář z dílny ratibořského sochaře Salomona Steinhoffera, oltář sv. Anny, varhany a další liturgické vybavení.
Výraznou stopu v interiéru zanechala také úprava kněžiště z roku 1902 podle projektu Josefa Seyfrieda. Tehdy vznikla historizující výmalba a přibyla vitrážová okna z dílny Otty Lazara v Ratiboři. Při návštěvě stojí za pozornost rovněž náhrobní desky šlechtických rodů, které připomínají někdejší vlastníky hlučínského panství. Jsou mezi nimi památky na Markétu ze Zvole, zemřelou roku 1522, Kateřinu ze Zvole, Bernarda ze Zvole i Štěpána Bruntálského z Vrbna s manželkou Martou ze Žerotína.
Pod presbytářem se nachází krypta, určená duchovním hodnostářům a členům rodin majitelů města. Náhrobní desky na pohřbené upozorňují, samy o sobě ale neznamenají, že je krypta přístupná veřejnosti. Pět významných desek prochází restaurátorskými etapami a podle farnosti mají být po restaurování znovu osazeny v boční lodi. Jejich umístění se proto může měnit.
Do podkroví za patrony Hlučína
Od ledna do července 2024 probíhaly úpravy věže a podkroví. Přibylo točité schodiště i lávky nad lodí a presbytářem, které vedou ke stálé expozici Muzea Hlučínska nazvané Cesta k nebesům. Jejím tématem jsou patroni spojení s Hlučínem a s jeho současnými i zaniklými kostely. Výstava tak propojuje dějiny chrámu s širší sakrální pamětí města.
Součástí expozice je 3D mapa sakrálních staveb i prostorový model obrazu Ukřižování Krista od nizozemského mistra Joachima Patinira. Originál vlastní farnost, v současnosti je uložen v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Návštěva podkroví tak není jen cestou k výhledu, ale také možností poznat díla a místa, která by jinak zůstala rozptýlená v různých částech města.
Výhled z věže nad historickým centrem
Kostel stojí jižně od náměstí, nedaleko někdejšího městského opevnění. Věž nabízí cestu ke zvonům a vyhlídku na Hlučín i okolí. Spojení historické stavby, expozice a výstupu vzhůru dává návštěvě příjemný rytmus: nejprve si prohlédnout stopy staletí uvnitř chrámu, potom se podívat na město z nadhledu.
Věž ani expozice nemusejí být otevřené kdykoli. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti prohlídky u farnosti nebo Muzea Hlučínska. Farní úřad sídlí na adrese Farní 284/7 v Hlučíně.