Varhanní skříň v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové klame oko: její zdobnost vytváří iluzivní malba na dřevě, nikoli jen plastické řezbářské prvky. Podobná hra s pohledem se uplatňuje i na hlavním oltáři. Návštěva tak nabízí víc než obdivování barokní stavby — ukazuje, jak malíři dokázali proměnit rovné plochy v působivé architektonické kulisy.
Jezuitský kostel na Velkém náměstí
Kostel nechal vybudovat jezuitský řád jako součást svého působení v Hradci Králové. Stavba začala roku 1652 a roku 1666 byla vysvěcena. Její autorství se připisuje italskému architektovi Carlu Luragovi. Raně barokní chrám na Velkém náměstí se stal výraznou součástí jezuitské koleje i náboženského a vzdělávacího života města.
Jeho využití přitom nebylo omezeno na bohoslužby. Kostel sloužil také jako čítárna a prostor pro církevní slavnosti, velikonoční hry, živé obrazy či divadlo. Jezuitské působení spojovalo náboženskou výchovu s vzděláváním a veřejnými událostmi; chrám proto býval nejen místem modlitby, ale také dějištěm, kde se setkávali obyvatelé města.
Požár změnil podobu interiéru
Zásadní zlom přišel roku 1762. Během pruského vpádu se do kostela rozšířil požár a podle údajů Univerzity Hradec Králové z původního vybavení přežil pouze oltář v kapli svatého Ignáce. Obnovu po ničivém požáru vedl architekt František Kermer. Právě do poválečné podoby interiéru patří iluzivní architektura hlavního oltáře, kterou vytvořil jezuita Josef Kramolín.
Malovaná výzdoba navozuje dojem hloubky a členitosti, aniž by všechny její prvky skutečně vystupovaly do prostoru. Stejný princip se uplatnil také na varhanní skříni. Při prohlídce proto stojí za to věnovat pozornost nejen celkovému dojmu, ale i tomu, kde se skutečná architektura mění v malířskou iluzi.
Varhany se rozezněly po obnově
Po požáru vznikly také nové varhany, které postavil králický varhanář Josef Streussel. První doložené rozeznění nástroje připadá na 2. prosince 1766. Tento údaj není totéž co rok stavby: zdroje uvádějí různé letopočty a datum prvního hraní zachycuje konkrétní okamžik, kdy se na nový nástroj poprvé hrálo.
Varhany mají dva manuály a 22 rejstříků. K jejich pozoruhodným dochovaným prvkům patří krátké oktávy v manuálech i pedálu. Jde o jeden z mála zachovaných nástrojů Josefa Streussela. V průběhu času prošly opr opravami i změnami dispozice; celkovou rekonstrukci dokončil roku 1999 varhanář Ivan Červenka. Návštěvník, který si nástroj prohlíží, tak vidí nejen součást barokního interiéru, ale i vzácné svědectví varhanářského řemesla.
Od jezuitského chrámu k dnešnímu kostelu
Po zrušení jezuitského řádu přešel kostel do státní správy a sloužil jako posádkový. Jezuité se do něj vrátili roku 1900. Po zásahu Akce K v dubnu 1950 připadl do správy diecézních kněží; po sametové revoluci se vrátil církvi. Dnes je v majetku Biskupství královéhradeckého a nadále slouží bohoslužbám.
Kostel najdete na adrese Velké náměstí 32 v historickém centru Hradce Králové. Protože jde o aktivní místo bohoslužeb, možnosti návštěvy mimo ně je vhodné předem domluvit s farností a aktuální pořad si ověřit. Při návštěvě se vyplatí hledat právě spojení několika vrstev příběhu: jezuitské minulosti, obnovy po požáru a iluzivní výzdoby, která propojuje oltář s varhanami.