Ivančena leží ve výšce přibližně 925 metrů na svahu Lysé hory, mezi vrcholy Malchor a Kykulka. Na první pohled může působit jako výrazná kamenná stavba uprostřed beskydských lesů. Ve skutečnosti jde o jeden z nejvýznamnějších památníků české skautské historie a také o místo, kam se už desítky let vydávají skauti, trampové i běžní turisté.
Mohyla vznikla 6. října 1946. Založili ji členové 30. oddílu Junáka z Moravské Ostravy jako připomínku skautského odboje proti nacistům. Od té doby se postupně proměňovala. K původnímu kříži návštěvníci přinášeli kameny z různých míst a pokládali je na rostoucí mohylu. Právě tento zvyk je dodnes jedním ze symbolů výpravy k Ivančeně.
Památka na odvážné skauty
Příběh Ivančeny souvisí se slezskou skautskou odbojovou skupinou, která se za druhé světové války zapojila do ilegální činnosti. Její členové pomáhali převádět lidi přes hranice, podporovali parašutisty a partyzány a zajišťovali další úkoly v boji proti nacistické okupaci.
V dubnu 1945 bylo v polském Těšíně popraveno všech 18 členů této skupiny. Na samotné mohyle jsou přitom uvedena jména pěti ostravských skautů: Vladimíra Čermáka, Otty Kleina, Quida Němce, Milana Rottera a Vladimíra Pacha. Rozlišení mezi širší skupinou popravených a pěticí jmen připomínanou přímo na památníku je důležité pro pochopení celého příběhu Ivančeny.
Horský památník i tichý protest
Význam mohyly nezmizel ani po válce. V době komunistického režimu, kdy byl Junák v letech 1950 a 1970 zakázán, získaly výpravy k Ivančeně další význam. Setkávání skautů a trampů v horách se stalo nenápadným, ale srozumitelným vyjádřením nesouhlasu s nesvobodou. Pochody k památníku sledovala také Státní bezpečnost.
Ivančena tak připomíná nejen konkrétní oběti nacistického odboje, ale i trvání skautských hodnot v období, kdy jejich otevřené vyjádření nebylo samozřejmé. Každoroční výstup kolem svátku svatého Jiří, který připadá na 24. dubna, dnes patří k nejvýraznějším skautským akcím svého druhu. Přesný termín organizovaného setkání se může měnit, tradice dubnových výprav však pokračuje.
Z Malenovic přes hory až na Lysou horu
Nejčastěji se k mohyle vyráží z Malenovic, například z okolí hotelu Petr Bezruč. Značená trasa vede přes Hradovou a Malchor k Ivančeně a může pokračovat dál na vrchol Lysé hory. Výlet lze naplánovat také z Frýdlantu nad Ostravicí, odkud vedou značené turistické cesty, případně z opačné strany od obce Krásná.
Z Malenovic od hotelu Bezruč se uvádí přibližně 2,5 kilometru k mohyle, z frýdlantského nádraží pak zhruba 7,5 kilometru. Skutečná vzdálenost záleží na konkrétní trase a výchozím místě. Nejde o procházku po rovině: návštěvníci by měli počítat s převýšením, kamenitým povrchem a za deště také s kluzkými úseky. V horském prostředí se navíc počasí může změnit během krátké chvíle.
Kámen jako součást příběhu
Ivančena není památník uzavřený v jediné podobě. Její vzhled po desetiletí vytvářeli lidé, kteří na místo přicházeli a přinášeli vlastní kámen. Ten může být drobným osobním gestem, vzpomínkou i prostým poděkováním těm, kteří se postavili okupaci a později hájili svobodu jiným způsobem.
V roce 1966 byla mohyla přemístěna do katastru Malenovic. Oficiální turistické údaje uvádějí přibližné rozměry 12 metrů na délku, 5,5 metru na šířku a 3,5 metru na výšku. V letech 2016 až 2017 prošla obnovou a získala novou podobu, její základní symbolika však zůstala stejná.
Ivančena leží na území samostatné obce Malenovice v Moravskoslezském kraji, nikoli ve Frýdlantu nad Ostravicí. Frýdlant je významným nástupním místem některých turistických tras. Samotná mohyla je přístupná po celý rok a největší atmosféru mívá během dubnových skautských výprav. I mimo ně ale stojí za návštěvu: spojuje horskou krajinu Beskyd s příběhem, který se dá číst v kamenech i ve jménech na památníku.