Maškův pokojový orloj je dílem jediného konstruktéra, ale skrývá přibližně 2 500 součástek a podle Ostravského muzea nabízí 51 funkcí. Návštěvník tu nenajde jen hodiny: stroj propojuje kalendář, pohyby nebeských těles, hudbu i drobné scénické výjevy. Právě spojení přesného mechanismu s vyprávěním z něj dělá neobvyklý exponát stálé expozice Ostravského muzea.
Technický projekt na dlouhá léta
Orloj sestavoval Jan Mašek, který pracoval v železárnách a ve volném čase se věnoval astronomii. Muzeum uvádí, že na něm pracoval v letech 1924 až 1936. V jiném muzejním popisu se však píše o jedenácti letech stavby, což by při začátku v roce 1924 znamenalo dokončení zhruba o rok dříve. Přesný rok proto není vhodné uvádět jako zcela jistý.
Rozsah práce je působivý i bez jediného konkrétního data. Mašek navrhl a vytvořil stroj, v němž se několik různých soustav ukazatelů musí pohybovat ve vzájemné souhře. Orloj je umístěn ve vyřezávané skříni z ořechového a třešňového dřeva, kterou popisuje jako pseudobarokní zpráva Českého rozhlasu z roku 2015. Podle údajů města Ostravy měří na výšku 225 centimetrů; jeho chod zajišťuje závaží a samočinné elektrické natahování.
Čtyři způsoby, jak sledovat čas
Základem jsou čtyři části: hodinová, kalendářní, astronomická a planetární. Kalendářní ukazatel nabízí datum a další časové údaje. Muzeum uvádí, že jeho konstrukce sahá do roku 2030; tento údaj popisuje rozsah kalendáře, nikoli dobu, po kterou má orloj jako celek fungovat.
Astronomická část ukazuje zvěrokruh a polohy Slunce a Měsíce. Sleduje také fáze Měsíce, možnost zatmění a délku dne a noci včetně časů východu a západu Slunce. Čtyři menší ciferníky přidávají čas ve světových městech. Z běžného údaje na hodinách se tak stává širší obraz toho, jak se denní čas vztahuje k pohybům na obloze.
Planetární část znázorňuje Slunce a osm planet, jak je znal svět v době vzniku orloje. Pluto mezi nimi nenajdeme. Země je představena malou zlatou koulí, kolem níž obíhá Měsíc. Jde o názorné měřítko vesmíru, které lze číst přímo na skříni, bez složitých schémat.
Když se spustí hudba a ožijí výjevy
Orloj není pouze soustavou ukazatelů. Uvnitř se nacházejí hudební strojky s osmi operními melodiemi. Při hudebním výjevu se proměňuje číselník a objevují se pohyblivé postavy. Jedním z výjevů jsou Adam a Eva u Stromu poznání. Mechanická přesnost tu slouží i k vytvoření krátkého představení, v němž se čas, hudba a obraz spojí do jednoho okamžiku.
Tato kombinace připomíná, že orloj mohl být současně technickým nástrojem i dekorativním dílem. Maškův stroj přitom nevznikl jako běžný výrobek hodinářské dílny: byl výsledkem dlouhodobé práce člověka, který se vedle zaměstnání věnoval konstrukci a astronomii.
Od soukromého díla k ostravskému exponátu
V roce 1967 věnoval Jan Mašek orloj městu Ostravě u příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o městě. Dnes je součástí stálých expozic Ostravského muzea, ve druhém patře na chodbě. Muzeum sídlí na Masarykově náměstí v centru Ostravy; při plánování návštěvy je vhodné ověřit aktuální přístupnost expozice i provozní informace.
Maškův orloj stojí za pozornost nejen jako sbírka funkcí. Je také příběhem člověka, který dokázal spojit zájem o astronomii s hodinářskou konstrukcí a vytvořil zařízení, jež zároveň měří, počítá i vypráví. V ostravském muzeu tak návštěvník nesleduje jen starý stroj, ale promyšlený osobní projekt, který se po letech stal součástí příběhu města.