Na okraji Jistebnice se nachází zámek, který na první pohled zaujme výraznou nárožní věží a romantickou novogotickou podobou. Nové šlechtické sídlo nechal podle místních podkladů vybudovat Otomar Nádherný v letech 1878 až 1882. Stavba vznikla v takzvaném stylu anglické gotiky, tedy v osobité podobě novogotiky inspirované tudorovskou architekturou.
Zámek dnes není běžně přístupnou památkou, a právě to mu dodává trochu tajemnou atmosféru. Zároveň je třeba jej odlišovat od staršího zámečku na jistebnickém náměstí. Jde o dva samostatné objekty, které připomínají různé etapy vývoje města.
Nejdříve vznikl park, potom zámek
Jednou z nejzajímavějších okolností je pořadí, v jakém areál vznikal. Anglický krajinářský park byl založen už v roce 1876, tedy ještě před samotným zámkem. Teprve o několik let později do něj byla zasazena dvoupatrová obdélná budova nového sídla. Park tak nebyl pouze dodatečnou zelenou kulisou, ale od počátku důležitou součástí celkové koncepce.
V polovině 90. let 19. století se jeho podobou zabýval zahradní architekt František Thomayer. Navrhl mimo jiné parterově upravené prostranství s bohatou květinovou výzdobou. Záměr odpovídal tehdejšímu pojetí reprezentativního šlechtického sídla, kde se architektura, výhledy, cesty a okrasná vegetace vzájemně doplňovaly.
Věž, vitráže a stopy původního vybavení
Hlavní nárožní věž dosahuje přibližně 25 metrů a dodává stavbě výraznou siluetu. Novogotická průčelí doplňují historické konstrukční a dispoziční prvky, které se podle dostupné dokumentace dochovaly také uvnitř. Uváděny jsou například skleněné vitráže v novogotických oknech, kazetové stropy, dřevěné zárubně, vyřezávané dveře nebo drobné parkety.
Právě interiér by mohl nabídnout důležitý pohled na život aristokratického sídla konce 19. století. Protože však zámek není veřejnosti běžně otevřený, nelze současný stav jednotlivých prvků bez dalšího posouzení podrobně hodnotit. Zvenčí tak návštěvník vnímá především architektonickou kompozici a polohu areálu na jižním až jihovýchodním okraji města.
Od šlechtického sídla k vojenskému areálu
Historii zámku výrazně poznamenal vývoj po druhé světové válce. Po znárodnění začala areál využívat armáda. V anglickém parku vzniklo podle územně plánovacích podkladů zázemí pro vojenskou posádku, které zasáhlo do původního charakteru celého místa. Regionální materiály uvádějí, že armáda začala zámek využívat přibližně kolem roku 1950.
Po restituci v 90. letech se zámek vrátil potomku původních majitelů Petru Schollemu. Později se objevily záměry na obnovu areálu a jeho možné využití pro ubytování či gastronomii, jejich aktuální stav však není jistý. Také současné vlastnické a provozní poměry je vhodné před návštěvou ověřit.
Park a obora za zavřenou branou
Se zámkem se v turistických popisech spojuje také obora. Dostupné oficiální podklady však podrobně neuvádějí její rozsah, historický původ, druhovou skladbu zvěře ani návštěvnický režim. Nelze proto automaticky předpokládat, že je volně přístupná nebo že je možné procházet celým areálem.
Zámek s parkem se nachází na adrese Táborská 196 v Jistebnici. Podle dostupných informací města nejde o běžně otevřený objekt a vstup do parku ani fotografování z bezprostřední blízkosti nejsou samozřejmostí. Nejbezpečnější je ověřit aktuální režim přímo u města nebo vlastníka a prohlídku pojmout jako součást širší návštěvy Jistebnice. V jejím rámci lze poznat historické náměstí, starší zámeček, městské sady i krajinu Jistebnické vrchoviny. I bez vstupu za bránu zůstává novogotický zámek výraznou připomínkou ambicí, které město získalo na konci 19. století.