Na zámku Kačina se letos potkají dvě tradice, které k venkovu neodmyslitelně patří. Krajské vinobraní a dožínky připomenou radost z dokončené sklizně, poděkování za úrodu i práci lidí, kteří se starají o krajinu a zemědělskou produkci. Patnáctý ročník se uskuteční v sobotu 12. září 2026 od 10 do 19 hodin v areálu zámku u Svatého Mikuláše na Kutnohorsku.
Návštěvníci ochutnají česká, moravská i zahraniční vína, burčák z Kutné Hory a také čerstvě lisovaný vinný mošt. Akce ale není jen vinařskou přehlídkou. Propojuje ochutnávky s prezentací regionálních zemědělců, farmářskými trhy, řemesly a programem pro celou rodinu.
Víno, úroda a středočeský venkov
Dožínková část slavnosti navazuje na starý zvyk oslavovat konec žní a poděkovat za sklizeň. V současné podobě dostávají prostor zemědělské podniky, farmáři a další producenti ze Středočeského kraje. Na místě se objeví také zemědělská technika, regionální potraviny a nabídka občerstvení.
Vinařská tradice na Kačině je podle regionálních pramenů připomínána od roku 1847. K atmosféře vinobraní přispěje soutěž v poznávání odrůd vína s názvem O poznání odrůdy vína aneb Velká cena předsedy ZOS Kačina. Slavnostní okamžiky doplní troubené fanfáry, požehnání úrodě a vyhlášení regionálních ocenění.
Hudba na nádvoří i program pro děti
Kulturní program bude rozdělen mezi hlavní scénu na nádvoří, pódium v zámecké zahradě a samostatnou dětskou scénu. Vystoupí například Kůzle, Smetanqua, Sklepní psi, Kolínský Big Band s Hanou Holišovou, Banjo Band Ivana Mládka, ZND, Trampoty a Gypsy Kings. Konkrétní časový rozvrh se může před konáním akce ještě upravit.
Rodiny mohou program spojit s celodenním výletem. Děti čeká bublinová show, kouzelnická vystoupení, Liduščino divadlo, slámohraní, jízdy na koních nebo kontaktní zoo. Zajímavým zpestřením budou také statické ukázky Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru Kutná Hora, policejní kynologie a prezentace práce se psy studentů SZEŠ Čáslav.
Empírový zámek s knihovnou a divadlem
Kačina dodává slavnosti působivou kulisu. Významný empírový zámek nechal Jan Rudolf Chotek vybudovat v letech 1806 až 1824 jako letní reprezentační sídlo. Stavbu ovlivnily finanční potíže po státním bankrotu v roce 1811, přesto se Chotek do zámku nastěhoval už v roce 1823. Od roku 2001 je Kačina národní kulturní památkou.
Od poloviny 20. století zde působí Národní zemědělské muzeum. Při návštěvě lze objevit historické interiéry, zámecké divadlo, skleník, konírnu, zahradu léčivých rostlin nebo expozice věnované zemědělství a životu na venkově. Pozornost si zaslouží také Chotkovská knihovna, která měla původně více než 40 tisíc svazků. V den vinobraní budou prohlídky zámku probíhat v tematických okruzích a vstup do nich se hradí samostatně.
Park jako další důvod přijet
Výlet na Kačinu nekončí u zámeckých budov. Rozsáhlý park vznikal už od roku 1789, tedy ještě před stavbou dnešního zámku, podle návrhů vídeňského architekta a botanika F. N. Jacquina. Dnes je cenný nejen krajinářsky, ale i přírodovědně.
Přírodní památka Kačina má rozlohu 197 hektarů a zahrnuje lesy, louky, vodní plochy i mokřadní biotopy. Území patří také do soustavy Natura 2000 kvůli výskytu vzácných brouků páchníka hnědého a lesáka rumělkového. Zámeckým parkem vede necelý kilometr dlouhá naučná stezka s deseti informačními panely o historii, krajině a přírodě.
Vstupenka na samotnou akci zahrnuje areál a kulturní program, nikoli zámecké prohlídky. Děti do 15 let a držitelé průkazu ZTP mají podle pořadatelů vstup zdarma. Praktické podmínky, ceny vstupného a možnosti dopravy je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou do září změnit. Z Čáslavi má jezdit bezplatná kyvadlová doprava od vlakového nádraží; připravováno je také spojení z Kutné Hory.