Barokní výjev a surrealistický obraz mohou na první pohled působit jako světy vzdálené několika staletími. Spojuje je však zájem o fantazii, překvapivé spojování motivů i hranici mezi skutečností a iluzí. Právě tyto souvislosti nabídne komentovaná prohlídka Národní galerie Praha v expozici Staří mistři I ve Schwarzenberském paláci.
Setkání s historičkou umění Markétou Čejkovou se uskuteční v sobotu 5. prosince 2026 od 13 do 14 hodin. Výklad se zaměří na manýrismus a baroko jako inspiraci surrealismu a ukáže, jak se některé výtvarné postupy a témata vracejí napříč dobami.
Fantazie, která narušuje řád
Prohlídka se soustředí na iluzi, divadelnost a fantazii. Umění těchto směrů často vytváří svět, který je zároveň působivý i zneklidňující: realita se v něm mění v podívanou a známé motivy získávají nečekaný význam. Právě takové napětí může být zajímavým mostem k surrealismu, jenž vedle sebe staví prvky, které bychom běžně nečekali pohromadě.
Výklad se dotkne také smrti a mytologických příběhů s erotickými motivy. Nejde tedy jen o hledání podobných obrazů, ale i o to, jak umělci využívají příběhy a symboly k vyvolání emocí. Konkrétní seznam děl, která budou během prohlídky představena, galerie v popisu akce neuvádí; témata tak poslouží jako klíč k pozornějšímu čtení expozice.
Baroko jako někdejší podivnost
Zajímavým bodem srovnání je proměna toho, co jednotlivé doby považují za přirozené či přiměřené. Baroko bylo dlouho vnímáno jako bizarní styl. Surrealismus zase záměrně rozrušuje obvyklé souvislosti a skládá dohromady zdánlivě neslučitelné obrazy. Prohlídka nabízí možnost přemýšlet, zda právě neobvyklost a odvaha překračovat zavedené hranice nejsou společným jmenovatelem obou přístupů.
Expozice Staří mistři I poskytuje pro takové srovnání prostředí starého umění, v němž se návštěvník může zastavit u mytologických námětů i způsobů, jakými malíři pracovali s iluzí prostoru a scénickou působivostí. Komentovaný výklad může pomoci vnímat známé výjevy nejen jako historické obrazy, ale také jako promyšlené konstrukce nálady a představivosti.
Renesanční palác jako součást zážitku
Samotné místo přidává návštěvě další vrstvu. Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí patří k výrazným renesančním stavbám Prahy. Vznikl na pozemcích zastavěných po požáru Hradčan v roce 1541 a rezidence byla dokončena roku 1567. Později připadla Schwarzenbergům; Národní galerie ji získala v roce 2002.
Na fasádě zaujme sgrafitová výzdoba a v interiéru se dochovaly malované tabulové stropy s mytologickými náměty. Patří k nim například Paridův soud, Únos Sabinek nebo příběh Faethóna. Tyto motivy dokreslují, jak hluboko byla mytologie přítomná v uměleckém prostředí paláce, není však potvrzeno, že všechny budou součástí výkladu. Návštěva tak může spojit tematickou prohlídku s prohlídkou historického domu.
Praktické informace
Prohlídka trvá přibližně 60 minut a začíná u pokladny Schwarzenberského paláce. Vstupné podle aktuálních údajů Národní galerie činí 120 korun, snížené vstupné pro studenty, seniory a členy Klubu přátel NGP je 80 korun. Rezervace probíhá přes GoOut; cenu i dostupnost míst je vhodné před návštěvou ověřit.
Palác se nachází na adrese Hradčanské náměstí 2. Dostupný je mimo jiné tramvají 22, například ze zastávek Pražský hrad, Brusnice nebo Pohořelec, případně metrem A ze stanic Malostranská či Hradčanská. Objekt je bezbariérový, má výtahy i bezbariérové toalety a návštěvníkům nabízí k zapůjčení invalidní vozík.