Kostel svatého Jana Křtitele Na Prádle má za sebou proměny, které by vydaly na několik různých příběhů. V Malé Straně sloužil jako svatyně, později přišel o církevní účel a jeho prostory využívala prádelna i mechanická čistírna koberců. Právě odtud pochází přízvisko, které kostelu zůstalo dodnes.
Najdeme ho v prostoru někdejšího Malostranského špitálu, v sousedství ulic Říční a Všehrdova. Není to tedy jen osamocená historická stavba, ale součást místa, kde se po staletí prolínal náboženský, sociální i každodenní život Malé Strany.
Románské jádro a nejistý začátek
Počátky kostela se obvykle spojují se středověkem, přesné datování jeho nejstarší podoby ale není úplně jednoznačné. Svatyně bývá připomínána už v souvislosti s rokem 1142, její ztotožnění s kostelem na dnešním místě však zůstává nejisté. Dochovanou románskou svatyni klade památkový katalog přibližně do roku 1240.
Stavba se v dalších stoletích měnila. Kostel se stal farním a prošel gotickými úpravami, které dnes připomíná mimo jiné nález nástěnných maleb. Ty byly objeveny při opravách v letech 1935 až 1939. Dochoval se také pozdně středověký hambalkový krov a hrázděná konstrukce štítu – prvky, které návštěvník nemusí na první pohled zaznamenat, ale dokládají, že středověká stavební historie nespočívá jen v kamenných zdech.
Od špitálu k prádelně
Kostel patřil k areálu Malostranského špitálu, kde podle údajů Prahy 1 žilo 38 zchudlých nebo nemocných malostranských měšťanů. Špitál i kostel byly zrušeny roku 1784 v době josefínských reforem. Kostel následně prodali a jeho prostory začaly sloužit světským účelům.
Prádelna a později mechanická čistírna koberců působí vedle někdejší sakrální funkce jako překvapivá epizoda. Zároveň ukazují, jak se historické stavby dokázaly přizpůsobit potřebám města. Název Na Prádle není dodatečnou romantickou přezdívkou, ale stopou po době, kdy kostel skutečně sloužil k úplně jinému provozu než bohoslužbám.
Proměnlivá byla i jeho podoba. Presbytář se upravoval v letech 1641 až 1644 a kolem roku 1700 následovala barokní přestavba. Její autorství se někdy spojuje s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, jde však pouze o hypotézu, nikoli bezpečně doložené připsání.
Dva Janové před kostelem
Kostel je zasvěcen Janu Křtiteli, před jeho průčelím však stojí socha jiného světce se stejným křestním jménem: Jana Nepomuckého. Barokní plastika je datována rokem 1715 a připisuje se Michalu Josefu Brokofovi. Rozdíl mezi oběma Janovými je drobným, ale zajímavým detailem, který může při návštěvě snadno uniknout.
Ve 30. letech 20. století se kostel vrátil církevnímu využití. Dnes jej užívá Církev československá husitská. Jeho cesta od středověké svatyně přes prádelnu zpět k bohoslužbám tak neskončila pouhou obnovou historických zdí: vrátil se i původní účel místa.
Návštěva s ohledem na bohoslužby
Kostel leží na adrese Říční 6, v blízkosti Všehrdovy ulice. Církev československá husitská uvádí nedělní bohoslužbu od 10 hodin. Tento čas ale není potvrzenou turistickou otevírací dobou, proto je vhodné si možnost prohlídky interiéru předem ověřit u náboženské obce.
Na Prádle je zajímavé právě tím, že jeho minulost není ukrytá jen v dávném datu založení. Čitelná je v postupných stavebních vrstvách, v někdejším spojení se špitálem i v neobvyklém názvu, který přežil zrušení kostela a jeho světské využití. V rušné Malé Straně tak připomíná, že pražské památky často nesou několik životů najednou.