Celý kostel se pohyboval po kolejích, zatímco historické město kolem něj postupně mizelo. Takový příběh nemá v Česku obdoby. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě byl v roce 1975 zachráněn před likvidací související s těžbou hnědého uhlí a přesunut na nové místo vzdálené přibližně 841 metrů.
Nejde přitom jen o technickou kuriozitu. Chrám je mimořádnou pozdně gotickou památkou, národní kulturní památkou a jedním z nejvýraznějších svědků zaniklého starého Mostu.
Chrám, který vyrůstal téměř celé století
Kostel vznikl na místě starší raně gotické baziliky, kterou v roce 1515 zničil velký požár. Nová stavba začala růst už roku 1517 a její dokončování se protáhlo až na začátek 17. století. Návrh vytvořil Jakub Heilmann ze Schweinfurtu, žák slavného stavitele Benedikta Rieda. Na stavbě se podíleli například Jörg z Maulbronnu a Petr Heilmann.
Trojlodní chrám zaujme především krouženou neboli sklípkovou klenbou. Opěrný systém je vtažený do interiéru, kde vytváří prostor pro boční kaple. Z původní baziliky se dochovala krypta, která připomíná, že dějiny místa sahají ještě hlouběji než k pozdně gotické stavbě.
Uvnitř návštěvníci najdou také renesanční polychromované reliéfy s biblickými výjevy na poprsnici empory a kamenné epitafy významných mosteckých měšťanů. Architektura i výzdoba dokládají kulturní kontakty Mostu se sasko-míšeňskou oblastí i širším českým a podunajským prostředím.
Zachráněný kostel, zničené historické centrum
O osudu chrámu se rozhodovalo v době, kdy těžba uhlí znamenala likvidaci historického Mostu. Jádro města zanikalo postupně mezi lety 1965 a 1987. Vládní usnesení z roku 1964 však stanovilo, že děkanský kostel má být zachován.
Zvažovalo se několik možností, nakonec byl vybrán prostor u kostela svatého Ducha a někdejšího barokního špitálu. Právě tyto stavby patří k několika málo zachovaným připomínkám původního města. Kostel se tak nestal osamoceným exponátem, ale součástí místa, kde lze o zaniklém Mostu přemýšlet v širších souvislostech.
Před transportem bylo nutné chrám odlehčit a odstranit část vybavení. Snesena byla také věž, protože její konstrukce by náročný přesun pravděpodobně nevydržela. Samostatně stojící barokní zvonice se zachovat nepodařilo.
841 metrů po speciálních kolejích
Samotný přesun začal 30. září 1975 a skončil 27. října téhož roku. Kostel byl obepnut mohutnou ocelovou konstrukcí a spočíval na systému čtyř speciálních kolejí. Hydraulická zařízení jej zezadu tlačila a zepředu brzdila, zatímco technici průběžně kontrolovali náklony, vibrace i stav kleneb a zdiva.
Trasa měřila přibližně 841 metrů a vedla po oblouku. Chrám se proto během cesty pootočil o 90 stupňů. Zatímco původně byl orientován západ–východ, dnes jeho podélná osa směřuje sever–jih.
Právě pomalý pohyb mohutné stavby, která se přesouvala doslova po centimetrech, dodnes působí neuvěřitelně. Přesun se stal symbolem technické odvahy, ale také rozporu své doby: režim, který nechal zaniknout historické centrum, současně vynaložil mimořádné úsilí na záchranu jeho nejcennější stavby.
Co si v kostele prohlédnout dnes
Po rozsáhlých restaurátorských pracích byl kostel veřejnosti znovu zpřístupněn v roce 1988. Obnova včetně 17 metrů vysokého barokního oltáře pokračovala ještě několik let a chrám byl slavnostně vysvěcen v červnu 1993.
Návštěvní prohlídka představuje nejen architekturu, kryptu, reliéfy a epitafy, ale také film o přesunu. Z ochozu empory je možné prohlédnout si zblízka původní restaurované vitraje. Samostatné okruhy vedou na věž a do historických krovů; vystoupat na věž znamená zdolat 197 schodů. Součástí areálu je také kaple Svatého Ducha.
Kostel přitom nežije pouze minulostí. Konají se v něm bohoslužby, svatby, koncerty, promoce a další kulturní akce. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu, ceny a případná omezení, protože se podle sezony mění.
Mostecký chrám je tak výjimečný hned několikrát: jako evropsky významná ukázka pozdní gotiky, jako technicky zachráněná stavba i jako memento města, které už neexistuje. Kdo jej navštíví, neuvidí pouze kostel na novém místě, ale celou kapitolu českých dějin vtisknutou do kamene.