Na první pohled zaujme kostel Na Rozvoji v Českém Těšíně svou výraznou siluetou. Široká loď, dominantní věž se zvonicí a dvě menší věže po stranách dávají stavbě podobu, kterou by návštěvník možná nečekal od evangelického kostela. Jeho vznik přitom souvisí s jednou z nejdůležitějších proměn města: rozdělením Těšína státní hranicí.
Nová hranice, nové duchovní centrum
Po rozdělení Těšína v roce 1920 zůstalo evangelické centrum na Wyższej Bramie na polské straně. Pro německy hovořící evangelíky žijící v Českém Těšíně tak bylo stále důležitější mít vlastní místo pro bohoslužby a život sboru. V roce 1926 se přihlásili k Německé evangelické církvi a ve stejném období začala příprava nového kostela.
Stavba vznikla v letech 1926–1927. Nebyla jen novým sakrálním objektem, ale také odpovědí na změněné poměry ve městě. Hranice rozdělila dříve propojený prostor a místní evangelická komunita si musela vytvořit zázemí na české straně. Kostel tak připomíná, jak politická rozhodnutí dokážou ovlivnit i náboženský a společenský život obyvatel.
Architektura, která se neskrývá
Kostel je řešen jako bazilikální stavba. Jeho široká loď se zvedá za vstupním portikem a celku dominuje věž se zvonicí, doplněná dvojicí nižších věží. Členění průčelí zdůrazňuje trojosý portikus, jehož arkády nesou dekor s klikatkovým motivem. Výsledkem je výrazný vstup, který stavbě propůjčuje slavnostní ráz.
Dekorace pokračuje také uvnitř. Klenbu lodi člení tmavý ornament, který napodobuje kazetování a vytváří kontrast se světlými plochami. Architektura kostela tak spojuje monumentální dojem s promyšlenými ozdobnými detaily. Nejde o stavbu, která by se snažila splynout s okolím nebo působit nenápadně; její věže a výrazné průčelí jsou důležitou součástí městského obrazu.
Jména projektantů se v různých podkladech zapisují odlišně, proto je bez dalšího odborného ověření nelze bezpečně přiřadit ke konkrétním částem návrhu. Při vzniku kostela však hrála roli také místní evangelická komunita. Muzeum Těšínska spojuje výstavbu se starostou Josefem Koždoněm, který byl zároveň kurátorem zdejšího sboru Německé evangelické církve a. v.
Od německého sboru k dnešnímu užívání
Dějiny kostela se proměnily po druhé světové válce. Objekt převzal československý stát a jeho uživatelem se stala Českobratrská církev evangelická. Současný sbor Na Rozvoji se k této církvi hlásí i dnes. Stavba tak zůstává živou součástí církevního života, nikoli pouze památkou na někdejší národnostní poměry ve městě.
Kostel stojí na náměstí Dr. Martina Luthera, na adrese náměstí Dr. Martina Luthera 677/1. Při procházce Českým Těšínem nabízí zajímavý pohled na to, jak se v architektuře potkávají místní dějiny, víra i proměny hranic. Protože jde o aktivní církevní objekt a pravidelný režim prohlídek není spolehlivě doložen, je vhodné možnost návštěvy interiéru předem ověřit u sboru.