Kostel sv. Bartoloměje je nejstarší dochovanou stavbou Luže. Jeho počátky se podle omezených stavebních poznatků a archivních údajů kladou do první poloviny 14. století, přesnou podobu nejstarších dějin ale neznáme. Právě spojení středověkého původu s pozdějšími přestavbami dělá z kostela zajímavou zastávku pro každého, kdo chce poznat Luž nejen jako dnešní město, ale i jako sídlo s dlouhým vývojem.
Kostel, kolem něhož se skládalo staré město
Svatostánek stojí v centru Luže na Komenského ulici. Jeho význam nespočívá jen ve stáří: pomáhá také pochopit, jak se město utvářelo. Starší sídelní prostor se rozvíjel ještě před vznikem pravidelného náměstí a jeho nálevkovitá část končila právě u farního kostela. Kostel tak nebyl pouze místem bohoslužeb, ale i důležitým bodem staršího městského uspořádání.
Písemné zmínky zachycují různé souvislosti. Rok 1349 se pojí s přidělením kostela nově vzniklému litomyšlskému biskupství, zatímco město uvádí, že je kostel jako farní připomínán roku 1350. Tyto údaje nelze zaměňovat: jeden se vztahuje k církevní správě, druhý k doložené zmínce o farním kostele. Za kostelem se od 17. století rozvíjelo předměstí Zákostelí.
Gotický původ, barokní a klasicistní proměny
Stavba má původně gotické uspořádání: tvoří ji jednolodní prostor, polygonálně uzavřené kněžiště a hranolová věž na západní straně. Presbytář zvenčí podpírají opěráky. Vstupy mají půlkruhové zakončení, zatímco loď i kněžiště kryjí ploché stropy. Klenby se dochovaly v podvěží a podkruchtí.
Současná podoba je výsledkem několika stavebních etap. Na konci 17. století kostel prošel barokními úpravami a roku 1846 následovala další přestavba. Gotické detaily přesto nezmizely. Při opravě v roce 1923 byla na šikmých stěnách kněžiště odkryta lomená okna s ostěním bez kružeb. Připomínají, že pod pozdějšími zásahy zůstává čitelná středověká vrstva.
Věž a paměť rodu Slavatů
Výrazným prvkem kostela je jeho západní věž. Její horní patro je bedněné ze svisle kladených prken a vysazené na vyřezávaných krakorcích. Celek zakončuje jehlancová střecha. Při pohledu na věž stojí za to všímat si právě její konstrukce: nejde jen o zakončení kostela, ale o osobitý detail, který se odlišuje od kamenných částí stavby.
Uvnitř se zachovalo několik náhrobků. Mezi nimi je náhrobní deska Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka, který zemřel roku 1575. Připomíná spojení místních dějin s významným šlechtickým rodem. Kostel býval obklopen hřbitovem, který zde fungoval do roku 1832.
Dvě lužská duchovní centra
Historie sv. Bartoloměje se odehrávala vedle dalšího výrazného místa Luže, poutního chrámu na Chlumku. Starý farní kostel a poutní areál představují dvě odlišné vrstvy zdejší náboženské tradice. Proměny farní správy se v pramenech datují různě, proto je jistější vnímat kostel především jako někdejší centrum staršího městského jádra.
Kostel najdete na adrese Komenského 99. Možnost prohlídky interiéru mimo bohoslužby se může měnit, proto je vhodné si ji před návštěvou ověřit u lužské farnosti. I při pohledu zvenčí však stavba nabízí dost důvodů k zastavení: v její siluetě, věži i okolním prostoru se setkává středověký původ Luže s pozdějšími proměnami města.