Výhled, který začíná u skály
Krásná Máří patří k nejvýraznějším skalním vyhlídkám Jizerských hor. Na okraji severních svahů pohoří tu žulový masiv vytváří přirozený balkon nad krajinou. K samotnému vrcholu se vystupuje po upravených schůdcích vytesaných ve skále. Vyhlídkové místo chrání kovové zábradlí, které zde podle dostupných údajů stojí už od počátku 20. století.
Nejbližší pohled míří k Hejnicím. Mezi lesy je možné zahlédnout střechu baziliky Navštívení Panny Marie, výrazné poutní stavby v údolí. Pozornost přitahuje také hlubší údolí Štolpichu, skalní masiv Ořešníku a Jindřichovický hřeben. Za dobré viditelnosti se pohled rozšiřuje přes Frýdlantsko až směrem k Lužici. Dálkové výhledy však závisí na počasí, roční době i okolní vegetaci.
Skalní vyhlídka v krajině UNESCO
Krásná Máří leží v širším prostoru Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Ta chrání rozsáhlé zachovalé bukové lesy, žulové balvany, skalní útvary i sevřená údolí s vodopády. Rezervace byla vyhlášena v roce 1999 a její rozloha činí přibližně 948 hektarů. Zasahuje přitom do území šesti obcí, takže je důležité odlišovat samotnou vyhlídku od širšího chráněného území.
Část Jizerskohorských bučin se od roku 2021 řadí ke světovému přírodnímu dědictví UNESCO. Výlet ke Krásné Máří tak není jen cestou za jedním panoramatem. Návštěvník prochází krajinou, kde se zachovaly cenné lesní porosty i přirozeně působící skalnaté svahy. Právě proto je nutné držet se značených turistických tras a nevstupovat mimo ně.
Příběh jména ukrývá železnou rudu
Skála má kromě přírodního půvabu také spojení s historií zdejšího dolování. V údolí pod vyhlídkou byl roku 1582 založen důl na železnou rudu. Podle turistických materiálů se vytěžená ruda spojovala s raspenavským hamrem. Toto vysvětlení je však vhodné chápat jako tradované či pravděpodobné, nikoli jako definitivně doložený detail.
Po někdejších štolách dnes podle dostupných podkladů nezůstaly výrazné pozůstatky, které by návštěvník snadno rozpoznal. Hornická minulost přesto dodává místu další vrstvu. Název Krásná Máří tak neoznačuje pouze působivý skalní útvar, ale připomíná i dobu, kdy se v Jizerských horách hledaly a zpracovávaly nerostné suroviny.
Na Krásnou Máří pěšky
Vyhlídka nemá vlastní adresu ani návštěvnické zázemí. Pro navigaci se hodí souřadnice 50.8524172 N, 15.1820053 E a turistická mapa. Jako výchozí místa lze zvolit Hejnice, Ferdinandov, Oldřichov v Hájích nebo Oldřichovské sedlo. Poslední úsek ke skále vede terénem po schodech a stupních, takže cesta není vhodná pro kočárky ani pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí.
Z Oldřichova v Hájích lze podniknout delší celodenní trasu přes Oldřichovské sedlo, Viničnou cestu, Ferdinandov, Rauscheckovu cestu a Hřebínek. Odtud cesta pokračuje ke Krásné Máří, Tetřevím boudám a k vodopádu Velkého Štolpichu, přičemž celý okruh do Hejnic měří přibližně 25 kilometrů. Kratší varianty je možné naplánovat z Hejnic nebo Ferdinandova přes údolí Štolpichu.
Administrativně se samotná vyhlídka nachází na území Hejnic. Oldřichov v Hájích je významným nástupním místem a obec Krásnou Máří uvádí mezi cíli v širší oblasti Jizerskohorských bučin. Při návštěvě je třeba počítat s horským terénem, zabezpečeným, ale přesto exponovaným skalním místem a s povinností respektovat režim národní přírodní rezervace.