Jen málokteré místo v Krupce spojuje hornickou historii, romantiku zříceniny a výhledy do krajiny tak výrazně jako zdejší hrad. Stojí vysoko nad údolím Krupského potoka, na skalním ostrohu, odkud měl po staletí přehled o městě, okolních dolech i obchodní cestě směřující do Saska a Míšně.
Pevnost nad cínovými doly
Hrad vznikl na počátku 14. století, v době, kdy Krupka rychle získávala význam díky těžbě cínu. První písemná zmínka pochází z roku 1330. Tehdy král Jan Lucemburský věnoval krupské panství míšeňskému šlechtici Těmovi I. z Koldic.
Koldicové drželi Krupku s kratšími přestávkami až do roku 1504. Za jejich vlády se z města stalo významné hornické centrum a také hrad prošel výraznou proměnou. Ve druhé polovině 15. století byl rozšířen a v letech 1471 až 1482 přestavěn v pozdně gotickém stylu. Z původně poměrně úsporného sídla se stala pevnost odpovídající významu města i bohatství zdejšího revíru.
Hrad byl za husitských válek vojensky ohrožen a později dobyt. O přesném roce se prameny rozcházejí, proto je bezpečnější mluvit o husitském obléhání a následném poškození než uvádět jediný jistý údaj. V dalších staletích hrad ztrácel svůj význam. Za třicetileté války utrpěl škody a od roku 1680 se uvádí jako pustý.
Co z hradu zůstalo
Dnešní návštěvník prochází především romantickou zříceninou. Dochovaly se dvě hradní brány, úseky hradeb, bašty, zbytky věží, relikt donjonu a část jižní válcové věže. Původní hradní dispozice byla přibližně dvacet metrů široká a šedesát metrů dlouhá; pozdější přestavba areál značně rozšířila.
Zajímavou součástí areálu je také budova někdejšího vrchnostenského horního úřadu. Šternberkové ji nechali v dolní části hradu postavit v letech 1695 až 1697 pro správu dolů. V 19. století získala novou roli: byla přeměněna na výletní hostinec a pomohla vytvořit podobu místa, která už nesloužila vojenské obraně, ale odpočinku a výletům. Dnes v ní funguje penzion a společenské prostory.
Růžový hrádek a Goethova stopa
Proměna opuštěného hradu ve výletní cíl souvisela také s rozvojem lázeňské turistiky v nedalekých Teplicích. Název Růžový hrádek se podle městských materiálů objevil poprvé v roce 1826 a odkazoval na někdejší zahradu se stovkami růží. Nejde o označení samostatné středověké stavby, ale o pozdější, romantický název celého areálu.
V hradní zahradě stojí památník Johannu Wolfgangu Goethovi. Město uvádí, že básník a přírodovědec Krupku navštívil třikrát. Zajímal se také o mineralogii a zdejší krajina, spojená s těžbou rud, pro něj proto nebyla jen malebnou kulisou. Hradní hostinec navštěvovaly i další známé osobnosti, například Alexander von Humboldt, Richard Wagner, pruský král Fridrich Vilém III. nebo císař Vilém I. Doklady o těchto návštěvách vycházejí z historické pamětní knihy vedené hostinskou Emílií Zechelovou.
Výhled na Krupku i krajinu Krušnohoří
Hrad stojí za návštěvu nejen kvůli zbytkům opevnění. Z hradeb se otevírá pohled na historické jádro Krupky, Husitskou ulici a kostely svatého Ducha a Nanebevzetí Panny Marie. Z opravené vyhlídkové věže v zahradě je dobře patrný především Bohosudov s barokní bazilikou Panny Marie Sedmibolestné, za příznivého počasí také směry k Teplicím.
Atmosféru místa dotváří kontrast mezi kamennými pozůstatky hradu a širokou krajinou bývalého hornického regionu. Krupka je jedním z nejstarších hornických měst v Krušných horách a největšího rozmachu zdejší těžba cínu dosáhla ve druhé polovině 15. a na počátku 16. století. Hrad tak není izolovanou památkou, ale součástí příběhu celého města.
Výlet v hornické krajině UNESCO
Hrad Krupka je součástí Hornické krajiny Krupka, která od roku 2019 náleží k přeshraničnímu Hornickému regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsanému na seznamu světového dědictví UNESCO. Návštěvu proto dává smysl spojit s prohlídkou historického centra, infocentra Hornické krajiny nebo prohlídkové štoly Starý Martin.
Areál je podle turistických informací města volně přístupný po celý rok a vstup je zdarma. Nejde však o klasický hrad s pravidelnými interiérovými prohlídkami. Na místě je třeba počítat především s procházkou mezi pozůstatky opevnění, zahradou a vyhlídkami. Praktické zázemí včetně turistických informací poskytuje infocentrum v Husitské ulici; provoz některých služeb, například občerstvení nebo přístup vyhlídkové věže, je vhodné před cestou ověřit.