Po desetiletí v kružberském kostele znělo místo varhan pouze harmonium. Malý nástroj, který v roce 1808 postavil varhanář Josef Šebestián Staudinger z Andělské Hory, byl dlouho nehratelný. Teprve restaurování v roce 2014 mu vrátilo možnost znovu doprovázet bohoslužby a připomnělo, jak cenný hudební poklad se v nenápadné stavbě nad Moravicí dochoval.
Varhany s překvapivě původním vnitřkem
Kružberské varhany jsou malé jednomanuálové varhany bez pedálu, vestavěné do zábradlí kruchty. Podle odborných podkladů si uchovaly mimořádně vysoký podíl původních součástí. Dochovala se jejich skříň, konstrukce, část píšťalového fondu, měchy, vzdušnice i klávesnice. Právě díky této míře zachování patří nástroj k nejcennějším historickým varhanám v regionu.
O stavbě se nedochoval přímý archivní doklad. Autorství potvrzuje především nápis na vnitřní straně skříně a další nálezy, které vyšly najevo při obnově. Z nápisu je patrné také to, že nástroj v roce 1826 opravil Staudingerův syn Sebastian. Do dnešní doby se však varhany nedostaly bez újmy. Některé píšťaly chyběly nebo byly poškozené, na jejich stavu se podepsaly amatérské zásahy a také kuna.
Restaurování provedl krnovský varhanář Ivan Bok. Náročná obnova, podpořená obcí, farností, ostravsko-opavským biskupstvím a místní akční skupinou, stála přibližně 600 tisíc korun. Po dokončení prací se historický nástroj znovu rozezněl. Jeho hodnota nespočívá jen ve stáří, ale také v tom, že návštěvník může vnímat značnou část původního řemeslného řešení z počátku 19. století.
Středověký kostel nad řekou Moravicí
Kostel svatých Petra a Pavla stojí v jižní části Kružberku, nedaleko mostu přes Moravici a nad zákrutem řeky. Jde o drobnou jednolodní stavbu středověkého, respektive pozdně gotického založení. Přesné datování není ve všech podkladech formulováno stejně: obec mluví o první polovině 14. století, zatímco památkový popis používá označení pozdně gotická lidová stavba. Objekt byl později upravován, mimo jiné na počátku 18. a 19. století.
Stavba má téměř čtvercovou loď, k níž přiléhá odsazené kněžiště a čtyřboká sakristie na východní straně. Z hřebene střechy vyrůstá dřevěná polygonální zvonice se zvonem z roku 1766. I tento detail připomíná, že kostel nebyl pouze místem bohoslužeb, ale po staletí také výrazným orientačním bodem obce.
Detaily, které stojí za pozornost
Na severní straně kněžiště se dochovalo kamenné ostění zazděného původního lomeného portálu. Rozdílné stavební prvky lze sledovat také uvnitř: loď a sakristie mají ploché stropy, zatímco kněžiště završuje pruská klenba. Právě takové zdánlivě nenápadné detaily pomáhají číst vývoj stavby a odlišit její starší části od pozdějších zásahů.
Kostel je součástí bývalého hřbitovního areálu, který zahrnuje také ohradní zeď s branou, márnici a pozemek hřbitova. Celý areál je chráněnou kulturní památkou a zároveň územím s archeologickými nálezy nejvyšší kategorie. Jeho význam tak nespočívá pouze v samotné budově, ale i v historické struktuře místa a v jeho vztahu ke krajině nad Moravicí.
Co vědět před návštěvou
Kostel najdete na adrese Kružberk 98, v jižní části obce poblíž mostu. Interiér ani varhany však nemusí být běžně volně přístupné mimo bohoslužby či zvláštní příležitosti. Pravidelná otevírací doba není spolehlivě stanovena, proto je vhodné možnost návštěvy předem ověřit u Římskokatolické farnosti Kružberk na telefonu 731 142 422 nebo e-mailem na rkf.kruzberk@doo.cz.
Při návštěvě se vyplatí věnovat pozornost nejen varhanám, pokud bude možné nahlédnout dovnitř, ale také zvonici, ohradní zdi a celkovému zasazení kostela. Kružberská památka ukazuje, že i malý venkovský kostel může spojovat středověkou architekturu, živou duchovní tradici a mimořádně cenný hudební nástroj.