Na Kuncberku se místo věží a hradeb dochovala především země: mohutný val a hluboký příkop, které obkružují zalesněné návrší severně od Křince. Jejich rozměry připomínají dobu, kdy se obrana hradů musela přizpůsobovat ničivější dělostřelbě. Kdo sem zamíří, nenajde upravenou zříceninu s jasně čitelnými budovami, ale krajinu, v níž se minulost odkrývá hlavně při pozorném pohledu do terénu.
Opevnění, které mělo čelit dělům
Nejvýraznějším pozůstatkem Kuncberku je okružní příkop s valem. Odborné hodnocení jej řadí mezi mimořádné příklady opevnění reagujícího na rozvoj dělostřelectva v 15. století. Zemní stavby mohly nabídnout jiný typ ochrany než vysoké kamenné hradby, které byly vůči dělostřelbě zranitelnější.
Starší popis lokality z roku 1988 uvádí příkop hluboký přes deset metrů a široký třicet až pětačtyřicet metrů. Koruna valu měla být místy širší než deset metrů. Jde o historicky zaznamenané údaje, nikoli o současné zaměření, přesto pomáhají představit si, jak mohutné opevnění tu vzniklo. V lese se jeho obrysy mohou ztrácet pod vegetací; mimo hlavní vegetační sezonu bývá terén zpravidla čitelnější.
Od hradiště přes hrad k zámku
Kuncberk má několik vrstev osídlení. Na návrší jsou archeologické náznaky staršího slovanského hradiště, jistou podobu zde měla také středověká tvrz. Jan Křinecký z Ronova ji ve druhé polovině 15. století přestavěl na hrad. Přesné datování této proměny se v jednotlivých popisech liší, proto je bezpečnější mluvit obecně o druhé polovině století.
Hrad v průběhu 16. století zpustl. O několik generací později získalo místo nový stavební příběh: Pavel z Morzina zde v letech 1659 až 1680 nechal postavit raně barokní zámek. Pravděpodobně šlo o dílo podle návrhu architekta Carla Luraga. Centrální, jednopatrová stavba měla osmiboký půdorys, takže se od běžné podoby šlechtických sídel výrazně odlišovala. Zámek byl zbořen roku 1891 a dnes na Kuncberku nestojí žádná z jeho budov.
Co mohou prozradit sklepy
V podzemí se dochovaly sklepní prostory, jejich původ však nelze jednoduše připsat středověkému hradu. Podle odborného popisu část z nich souvisí s pozdějším zámkem a myslivnou. Některé opukové sklepy mimo jejich půdorys mohou být starší, jejich stáří ale není možné bez dalšího dokladu vydávat za jistotu. I tady je proto lepší vnímat Kuncberk jako místo s prolínajícími se etapami, nikoli jako jednu zachovanou hradní stavbu.
Umělý kopec, nebo jen přitažlivá možnost?
Zajímavou otázkou je samotný tvar návrší. Název Kunstberg se vykládá jako „umělý kopec“ a spolu s pravidelným tvarem kopce podněcuje představu, že mohl být navršen člověkem. Jde však o hypotézu, nikoli o prokázaný fakt. Archeologická evidence řadí Kuncberk mezi významné lokality s archeologickými nálezy, sama o sobě ale umělý původ návrší nepotvrzuje.
Kuncberk leží v katastru Křince ve Středočeském kraji a je zalesněný. Přístup bývá popisován jako neznačený; před cestou je rozumné ověřit aktuální podmínky a na místě respektovat případná omezení. Počítejte s hustou vegetací a s tím, že hlavní památkou nejsou stojící zdi, ale val a příkop, které je třeba číst v krajině. Právě v tom spočívá jeho zvláštní půvab: několik různých období tu nezastupují rozsáhlé ruiny, nýbrž nenápadné, ale výrazné stopy v terénu.