Ve spodní části náměstí stojí Jiří z Poděbrad se svitkem v pravé ruce a mečem v levé. Pískovcovou sochu v životní velikosti odhalili v Kunštátu 16. srpna 1885. Panovník, jehož jméno nese náměstí, tu tak dostal výraznou připomínku už v 19. století – a dodnes patří k prvním detailům, které při procházce historickým centrem upoutají pozornost.
Kostel s gotickým jádrem a barokní tváří
Pohledovou dominantou náměstí je kostel sv. Stanislava. Jeho příběh začal ve středověku: původně gotická stavba pochází z konce 15. století. Roku 1687 prošla barokní přestavbou a na počátku 18. století k ní přibyly boční kaple. V dnešní podobě tak lze číst několik stavebních vrstev, které vznikaly v různých obdobích.
K západnímu průčelí kostela přiléhá věž s cibulovou bání, pořízenou ve druhé polovině 19. století. Interiér uchovává náhrobní kameny spojené s majiteli kunštátského panství. K historii stavby patří také tři velké zvony; nejstarší z nich nese letopočet 1539. V báni věže jsou uloženy schránky s dobovými listinami a předměty, přičemž nejstarší uváděná listina pochází z roku 1687.
Kostel v roce 2025 prošel obnovou interiérových omítek a výmalby. Přípravný průzkum začal už v listopadu 2024. Proměna se tak týkala prostoru, který v sobě spojuje nejen architektonické etapy, ale také stopy místních rodů a dlouhý časový oblouk od středověku po současnost.
Socha jako připomínka místní historické paměti
Socha Jiřího z Kunštátu a Poděbrad je ze savojského pískovce. Podle městské brožury vznikla podle kresby sochaře Ludvíka Šimka v dílně Adolfa Loose v Brně. Její sokl připomíná, že ji roku 1885 nechali zbudovat panovníkovi ctitelé. Nízké kamenné sloupky propojené řetězy vymezují prostor kolem sochy, aniž by ji oddělovaly od života náměstí.
Vztah města k hrnčířství připomíná méně nápadný detail u kašny. Bronzová deska zde odkazuje na cechovní pečeť a znak hrnčířského cechu s datem 1620. Je to drobná, ale výmluvná stopa řemeslné tradice, která rozšiřuje obraz náměstí za hranice jeho největších památek.
Domy spojené s básníky
Procházka náměstím vede také kolem domů, jejichž význam se pojí s konkrétními lidmi. Město mezi zdejší pamětihodnosti řadí barokní faru z druhé poloviny 18. století a barokní dům z roku 1756. Zmiňuje také dům, kde pobýval básník František Halas, a dům básníka a překladatele Ludvíka Kundery.
U Halasova pobytu nejsou v dostupných údajích upřesněny doba ani číslo domu. Při prohlídce je proto lepší vnímat tuto souvislost jako součást místní paměti, nikoli hledat přesně označené místo. Halasův hrob se navíc nachází na hřbitově u kostela sv. Ducha, nikoli na náměstí.
Procházka bez spěchu
Náměstí Krále Jiřího je veřejným prostranstvím a jeho hlavní památky lze poznávat při běžné procházce centrem Kunštátu. Zvenčí se nabízí kostel, socha i historické domy; aktuální režim přístupu do kostelního interiéru se může měnit, proto je vhodné ověřit si jej předem. Když se návštěvník zastaví nejen u dominant, ale i u drobných nápisů a připomínek řemesel, náměstí se promění v čitelnou mapu kunštátské historie.