Labský důl není jen cestou do nitra Krkonoš. Je to údolí, v jehož tvarech lze sledovat, jak krajinu přetvářely ledovce, mráz i laviny. Zelené svahy, skalní stěny a vodopády tu vytvářejí působivou horskou scenérii, zatímco naučná stezka pomáhá porozumět tomu, co se za ní skrývá.
Krajina utvářená ledem a lavinami
Labský důl je ledovcového původu. Když se ledovec pohyboval údolím, obrušoval podloží a přenášel kamení. Po jeho ústupu zůstaly v krajině mimo jiné morénové valy – nápadné tvary, které prozrazují, kudy se ledovec kdysi posouval a kde ukládal materiál.
Další výraznou částí zdejší krajiny jsou Labské jámy, ledovcové kary se strmými skalními stěnami. Ty se dál mění působením mrazu: voda proniká do puklin, zamrzá a postupně horninu rozrušuje. Svahy zase poznamenávají laviny, které mohou obrušovat jejich povrch a přenášet sníh i materiál do nižších poloh. Krajina tak není neměnnou kulisou, ale výsledkem dlouhého působení přírodních sil.
Naučná stezka s osmi zastaveními
Nejsnazší přístup k naučné stezce vede ze Špindlerova Mlýna po modře značené turistické cestě. Stezka měří 7,5 kilometru, má převýšení 550 metrů a osm zastavení. Věnuje se například morénám, stopám po obří lavině a dalším přírodním jevům, které návštěvník při cestě míjí.
Číslo 7,5 kilometru označuje délku naučné stezky, nikoli celé údolí. Labský důl se do hor zařezává přibližně v délce osmi kilometrů. Pro výlet je důležitější než samotná vzdálenost převýšení: cesta vede horským terénem a podle Správy KRNAP není vhodná pro kočárky. Vyplatí se proto zvolit tempo podle vlastních možností a počítat s tím, že návrat může být stejně náročný jako cesta vzhůru.
Vodopády a výhledy bez opouštění stezky
Voda je jedním z hlavních motivů údolí. Potoky, vodopády a vlhké svahy doplňují skalní reliéf a připomínají, že zdejší tvary vznikaly také působením vody a mrazu. Výhledy k Labským jámám pak ukazují, jak se údolí směrem do hor uzavírá do výrazného skalního závěru.
Nejlepší způsob, jak krajinu poznat, je zůstat na značené trase a využít místa určená k pozorování. Labské jámy i okolní svahy jsou citlivou součástí krkonošské přírody; přístup mimo povolené cesty se může řídit aktuálními pravidly ochrany přírody. Před výletem je proto vhodné ověřit případné uzávěry a omezení u Správy KRNAP.
Labská bouda jako orientační bod i kus historie
Významným bodem v okolí je Labská bouda. Její příběh začal kolem roku 1830, kdy tu stál jednoduchý přístřešek sloužící také k občerstvení. Později se místo proměnilo v horskou boudu; přestavba spojená s hrabětem Harrachovým následovala v závěru 70. let 19. století.
Původní objekt vyhořel 6. listopadu 1965. Výstavba nové budovy začala v roce 1969 a slavnostní otevření se konalo v roce 1975. Bouda tak připomíná nejen dlouhou historii putování do hor, ale i proměny, kterými zdejší zázemí prošlo. Její aktuální provoz a dostupné služby je rozumné ověřit před cestou.
Labský důl nabízí víc než působivé výhledy: během jednoho výletu lze pozorovat stopy ledovce, mrazového zvětrávání i lavin a zároveň poznat, jak pestrá je krkonošská horská krajina. Právě spojení přírodních zajímavostí s naučnou trasou z něj dělá místo, kde se vyplatí nespěchat a dívat se kolem sebe.