Pomník Martina Luthera v Aši přežil událost, která navždy změnila jeho okolí. Zatímco evangelický kostel Nejsvětější Trojice v lednu 1960 vyhořel a jeho pozůstatky později zmizely, socha reformátora zůstala stát. Dnes tak uprostřed města vypráví příběh nejen o Lutherovi, ale i o silné protestantské tradici Ašska a o chrámu, který se do dnešní podoby místa promítá už jen jako vzpomínka.
Socha připomíná Lutherovy narozeniny
Pomník byl odhalen při oslavách zvaných Lutherfest 11. listopadu 1883, u příležitosti 400. výročí narození Martina Luthera. Na zadní straně podstavce je však vytesáno datum 10. listopadu. Nejde o důvod k pochybnostem o výročí: rozdíl je mezi datem uvedeným na samotném pomníku a dnem slavnostního odhalení, který zaznamenává Národní geopark Egeria.
Podobu sochy navrhl norimberský sochař Johann Wolfgang Rössner. V životní velikosti ji odlil v Norimberku Christoph Albrecht Lenz a podstavec z leštěného syenitu zhotovil kameník Wilhelm Wölfel ze Selbu. Luther má na sobě dlouhý kabát, pravou ruku si přikládá k srdci a v levé drží Bibli. Na čelní straně podstavce stojí jeho jméno s titulem doktora, zatímco další nápis připomíná odhalení. Podstavec nese také záznam o renovaci v roce 1999.
Pomník byl v roce 2018 prohlášen kulturní památkou. Národní geopark Egeria jej označuje za jediný pomník Martina Luthera v České republice. Jeho působivost ale nespočívá jen v tom, že jde o vzácnou sochu. Důležité je také místo, na němž stojí: Lutherova postava tu zůstala jako hmotná připomínka komunity, která měla v Aši vlastní výrazné duchovní zázemí.
Kostel, který býval dominantou města
Evangelický kostel Nejsvětější Trojice byl spojen s místní luteránskou obcí. Starší chrám z roku 1622 nahradila v roce 1749 nová stavba, která podle údajů evangelické církve měla tři galerie a kapacitu až 2 500 lidí. Její rozměry napovídají, jak významnou roli evangelická tradice v regionu hrála. Kostel sloužil věřícím po staletí, jeho závěr však přišel během oprav v lednu 1960, kdy jej zachvátil požár.
Oheň zničil také varhany z roku 1911, které městský informační web řadí k největším v regionu. Zbytky vyhořelého chrámu byly odstraněny v roce 1987. Z někdejší stavby se tak nestala zachovaná ruina, ale místo, jehož podobu dnes připomíná pietní úprava. Ta návštěvníkovi pomáhá vnímat, že vedle pomníku nestojí jen volný prostor: právě tady stával kostel, který po generace určoval duchovní život části Ašska.
Krátká zastávka s příběhem
Pomník i upravené místo po kostele leží poblíž ašské radnice a jsou přístupné jako venkovní památka. Při návštěvě stojí za to obejít podstavec, přečíst si oba nápisy a chvíli sledovat vztah sochy k prostoru bývalého chrámu. Právě spojení zachované plastiky a zaniklé stavby dává místu jeho zvláštní sílu: jedna památka tu stojí, druhou je třeba si představit.
Ašský Lutherův pomník není jen portrétem významné osobnosti ani pouhým dokladem umělecké práce z konce 19. století. Je svědkem proměny města, v němž náboženská identita zanechala výraznou stopu, ale také připomínkou toho, jak rychle může historická stavba zmizet. Při procházce centrem proto nabízí krátké, ale výmluvné setkání s minulostí Ašska.