Sloupová kolonáda s krytou pergolou je nejvýraznějším prvkem lysické zámecké zahrady. Elegantně propojuje zahradní terasy s obytnou částí zámku a vytváří místo, které působí reprezentativně i překvapivě intimně. Právě spojení architektury, zeleně a důmyslného zahradního provozu dělá z Lysic výjimečný cíl pro výlet.
Zahrada má kořeny už v renesanční době a její dnešní podoba připomíná, jak důležitou součástí šlechtického sídla bývaly nejen reprezentační sály, ale také promyšlené venkovní prostory. V letech 2021 až 2023 prošla rozsáhlou obnovou, která se opírala o historické dokumenty a měla jí vrátit vzhled z konce 19. a začátku 20. století.
Zahrada, která má vlastní příběh
Procházka zahradou vede přes terasovitou kompozici s kolonádou, krytou pergolou a dalšími částmi někdejšího zahradního areálu. Pozornost si zaslouží také fíkovna s posuvnou střechou. Toto neobvyklé řešení umožňovalo rostlinám využívat příznivé podmínky a zároveň je chránit podle počasí. Součástí areálu je rovněž zámecké zahradnictví s oranžerií z druhé poloviny 19. století.
Obnova zahrady nebyla pouze zahradnickou záležitostí. Doprovázel ji archeologický výzkum, při kterém odborníci odhalovali původní dlažby a sledovali vývoj kolonády, středního parteru i dvora podél sloupů. Návštěvník tak dnes nevstupuje do nově vytvořené kulisy, ale do prostoru, jehož historická podoba byla postupně znovu odkrývána a citlivě obnovována.
Od vodní tvrze k reprezentativnímu sídlu
Lysický zámek vznikl na místě starší renesanční vodní tvrze. Významnou proměnou prošel za Březnických z Náchoda, kteří lysické panství drželi v letech 1584 až 1678 a původní sídlo rozšířili v renesanční zámek. Později získal areál barokní podobu a na počátku 19. století byl dále upravován.
Od roku 1811 byl zámek spojen s rodem Dubských z Třebomyslic. Panství tehdy dědictvím přešlo na Antonii hraběnku Dubskou a její potomci zůstali v Lysicích až do roku 1945. Právě oni vtiskli zámku podobu pohodlného a reprezentativního rodinného sídla 19. století.
S lysickým prostředím jsou spojeni například Emanuel Dubský, jeho synové Quido a Ervín i spisovatelka Marie von Ebner-Eschenbachová, rozená Dubská. Její rodinné zázemí připomíná samostatná expozice, která doplňuje prohlídku zámeckých prostor.
Interiéry plné sbírek a osobních příběhů
Hlavní návštěvnický okruh představuje reprezentační místnosti, dámská apartmá, velký salón, orientální salón, zbrojnici i dvě knihovny. Zvláštní místo mezi nimi má knihovna Marie von Ebner-Eschenbachové. Interiéry nejsou působivé jen svou výzdobou, ale také množstvím předmětů, které připomínají každodenní život, zájmy a společenské postavení někdejších majitelů.
Ervín Dubský, který působil jako námořní admirál, rozšířil zdejší sbírky o předměty z Orientu, umělecká díla, zbraně a knihy. Prohlídka proto nabízí nábytek, sklo, porcelán, obrazy, historické střelecké terče i další doklady sběratelské vášně. Zájemci mohou navštívit také privátní a hostinské pokoje, včetně bytu posledního šlechtického majitele Albrechta Dubského, a malé i velké střelnice.
Lysice jako výlet na celý den
Zámek byl po druhé světové válce zestátněn a veřejnosti se otevřel v roce 1947. Rekonstrukce interiérů probíhala v letech 1966 až 1972, později se rozšířila nabídka návštěvnických okruhů. Od roku 2002 je Lysice národní kulturní památkou.
Za pozornost stojí i méně známá kapitola zdejší historie: selské povstání na lysickém panství v letech 1774 až 1783, které bylo v lednu 1783 za pomoci vojska krvavě potlačeno. Dějiny zámku tak nejsou jen příběhem šlechty a umění, ale také připomínkou napětí mezi vrchností a poddanými.
Areál v obci Lysice na adrese Zámecká 1 nabízí několik typů prohlídek včetně samostatného okruhu zahradou. Otevírací doba i ceny se mění podle sezony a konání akcí, proto je vhodné ověřit aktuální údaje před cestou. Pokud si chcete Lysice opravdu vychutnat, vyhraďte si čas nejen na interiéry, ale také na pomalou procházku kolonádou, zahradními terasami a okolím obnovené fíkovny.