Modřany nejsou jen pražskou čtvrtí na okraji města. Jejich příběh spojuje středověké jádro, průmyslový rozmach a novější výstavbu – a právě tyto vrstvy chce ukázat komentovaná vycházka Třináct modřanských zastavení. Na trase se mají potkat kostel s románským zdivem, železniční semafor, pozůstatky někdejších podniků i areál navržený architektem Vladem Miluničem.
Od obce k průmyslovému předměstí
První písemná zmínka o Modřanech pochází z roku 1178. Dlouho šlo o samostatnou obec, jejíž proměnu výrazně urychlil průmysl. V roce 1861 zde vznikl cukrovar a o dvě desetiletí později, v roce 1881, začala jezdit železniční trať z Nuslí do Modřan. Zřízena byla především kvůli potřebám cukrovaru.
Železnice a továrna tak nejsou jen dvě oddělené kapitoly místních dějin. Společně pomáhají vysvětlit, proč se Modřany začaly měnit z menší obce v průmyslové předměstí. Vycházka připomíná také podniky RUPA, Chirana a Mikrotechna. Bývalý cukrovar ani čokoládovna už nestojí; budova Chirany slouží podle dostupného přehledu jako skladové prostory. Průmyslovou minulost tu proto návštěvník poznává nejen podle zachovaných staveb, ale i prostřednictvím vyprávění o tom, co v místě bývalo.
Kostel, zvonice i příběh, který se předává na místě
Výraznou zastávkou historické části Modřan je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Podle Národního památkového ústavu se v jeho konstrukci dochovalo románské zdivo datované nejpozději do první poloviny 12. století. Nejstarší písemná zmínka přímo o kostele je mladší, z roku 1329. Jeho dlouhá historie tak sahá hluboko před vznik cukrovaru i připojení Modřan k Praze.
Trasa zahrnuje také místní zvonici. Pořadatel avizuje vyprávění o historické krádeži, kterou označuje za mimořádnou událost 19. století. Bez dalšího nezávislého ověření je však lepší brát toto hodnocení jako součást příběhu, který průvodce na místě připomíná, nikoli jako potvrzený žebříček historických krádeží.
Kontrasty, které tvoří dnešní Modřany
Vedle starých památek ukazuje vycházka i další podoby čtvrti: Parkové muzeum, takzvanou Husákovu zeměkouli, železniční semafor a areál spojený s architektem Vladem Miluničem. Jednotlivá zastavení tak skládají obraz místa, kde se vedle sebe ocitají stopy starší obce, průmyslové dědictví i novější městské prostředí.
Modřany byly k Praze připojeny v roce 1968. Jejich dnešní podobu proto nelze oddělit od širšího rozvoje metropole, přesto si čtvrť uchovala vlastní historické jádro i paměť někdejších továren. Pro návštěvníka je zajímavé právě sledovat, jak se mění měřítko i účel jednotlivých míst: od kostela a zvonice přes průmyslové areály až k současnější architektuře. Vycházka nabízí způsob, jak si tyto souvislosti projít v terénu, místo aby zůstaly jen letopočty v přehledu dějin.
Praktické informace k vycházce
Praha Neznámá vypsala termín na sobotu 12. prosince 2026 od 13:30. Sraz má být na autobusové zastávce Cukrovar Modřany ve směru do centra, na adrese Komořanská 2391/45. Trasa měří přibližně tři kilometry, trvat má zhruba hodinu a půl až dvě hodiny a její konec je plánován poblíž zastávky Modřanská škola. Průvodcem má být Jiří Kos.
Pořadatel uvádí vstupné v rozmezí 220 až 280 korun a vstup zdarma pro děti do 12 let; lístky se podle informací nekupují na místě. Protože se cena, dostupnost vstupenek i samotné konání mohou změnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální podmínky přímo u pořadatele. Trasa je podle něj zvládnutelná s kočárkem s dopomocí, počítat je ale třeba se schody. Pro vozíčkáře vhodná není.