Pod dnešní budovou Památníku Velké Moravy ve Starém Městě leží základy kostela z 9. století. Archeolog Vilém Hrubý je objevil v roce 1949 a od té doby se Na Valách stalo jedním z nejdůležitějších míst pro poznávání Velké Moravy. Návštěva tu ale nevypráví jen o raném středověku: archeologické nálezy dokládají, že lidé tuto polohu vyhledávali už o mnoho tisíciletí dříve.
Místo s příběhem hluboko před Velkou Moravou
Nejstarší doklady osídlení představují nálezy mladopaleolitické štípané industrie. Městská strategie zmiňuje také pozdně paleolitický pohřeb ženy u ohniště, datovaný přibližně do doby před 10 000 lety. Podle tohoto dokumentu jde o jediný nález svého druhu z pozdního paleolitu v České republice. Už tento příběh ukazuje, že Na Valách nejsou zajímavé pouze jako místo spojené s jednou slavnou říší.
V dalších obdobích se zde vystřídala různá pravěká osídlení. Ve druhé polovině 8. století vzniklo opevnění s příkopy a palisádami. Poloha tak měla své místo v krajině ještě před rozkvětem Velké Moravy a později se stala součástí rozsáhlejšího raně středověkého centra Veligradu.
Kostel uprostřed velkého pohřebiště
V 9. století stál na Na Valách hřbitovní kostel obklopený rozsáhlým pohřebištěm. Městská strategie řadí zdejší nekropoli k nejrozsáhlejším velkomoravským pohřebištím. Pohřebiště i kostel připomínají, že raně středověké centrum nebylo jen místem opevnění a každodenního života, ale také významným duchovním prostorem.
Objev základů v roce 1949 patřil k zásadním okamžikům zdejší archeologie. Slovácké muzeum označuje stavbu za první objevenou kamennou stavbu z doby Velké Moravy na českém území. Toto prvenství se tedy vztahuje právě k objeveným kamenným stavbám z daného období, nikoli k tvrzení, že šlo o jediný kostel Velké Moravy. Další kostel stál například v poloze Špitálky na jihozápadním okraji Starého Města; jde o jiné naleziště.
Památník postavený nad archeologickým nálezem
Památník Velké Moravy byl nad základy kostela otevřen v roce 1961. Od roku 1969 je národní kulturní památkou. Jeho poloha návštěvníkům umožňuje spojit výklad s místem, kde se archeologický příběh skutečně odehrával: kostelní základy zůstávají součástí expozice a nejsou od ní oddělené jako vzdálený nález v muzeální vitríně.
Stálá expozice „Velká Morava“ přibližuje život v tehdejším Veligradu prostřednictvím archeologických nálezů, modelů, dioramat, figurín i animací. Jedním z průvodců výstavou je Mojslav, postava pojmenovaná podle člověka pohřbeného v 9. století. Její příběh pomáhá přiblížit minulost konkrétněji než samotná časová osa: návštěvník může sledovat, jak se poznatky o dávném životě skládají z hrobů, staveb a předmětů.
Od Velké Moravy až k pravěku regionu
V roce 2022 se areál rozšířil o budovu Cyrilometodějského centra. Najdete v ní expozice „Příběh Konstantina a Metoděje“ a „Pravěk Uherskohradišťska“, takže lze návštěvu rozšířit od velkomoravských dějin k širšímu příběhu zdejšího kraje. Na Valách tak nabízejí více než pohled na jednu stavbu: představují dlouhé vrstvení osídlení a ukazují, jak archeologie z jednotlivých stop rekonstruuje život minulých generací.
Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum se nachází na adrese Jezuitská 1885 ve Starém Městě. Muzeum uvádí bezbariérový přístup, výtah i bezbariérové toalety; prohlídka expozice Velká Morava zabere přibližně hodinu. Otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit.