Golema na této výpravě nikdo skutečně neobjeví. Pátrání je vymyšlený příběh, který dětem pomáhá vnímat Prahu jako místo plné stop, pověstí a historických souvislostí. Trasa od Pražského hradu ke Staroměstskému náměstí měří přibližně tři kilometry a má devět zastavení. Místo pouhého poslouchání výkladu účastníci pracují s mapou a postupně odkrývají další části příběhu.
Začátek u barokní jízdárny
Sraz je před vchodem do Jízdárny Pražského hradu, v prostoru u ulice U Prašného mostu. Její výrazné barokní průčelí pochází z konce 17. století a zabírá téměř celou jednu stranu ulice. Ta vede k severnímu vstupu na Pražský hrad přes Jelení příkop, takže už výchozí místo připomíná, jak se v Praze vrství různé podoby historie.
Jízdárna původně sloužila koním a jezdeckým účelům. V polovině 20. století byla upravena na výstavní síň. Na střeše garáží, které stojí v místě někdejší otevřené letní jízdárny, vznikla zahrada s neobvyklým výhledem na katedrálu svatého Víta a část severního opevnění. Je to zajímavá připomínka, že i známé hradní panorama lze spatřit z méně obvyklého úhlu.
Legenda, která patří do pražského folkloru
Ústřední postavou pátrání je Golem, bytost spojovaná s pražskou židovskou tradicí. Pověst vypráví o rabim Jehudovi Löwovi ben Becalelovi, známém jako Maharal, který skutečně žil přibližně v letech 1525 až 1609. Samotný Golem však patří do světa legend: pro jeho existenci ani pro jeho ukrytí neexistuje historický důkaz.
S příběhem se tradičně pojí pražské židovské město a půda Staronové synagogy. Na Starém židovském hřbitově se nachází náhrobek rabiho Löwa, který je rovněž opředen golemovskou pověstí. Procházka tak může být příležitostí rozlišit, co víme z dějin a co se předává jako součást městského folkloru. Právě tato hranice mezi skutečností a vyprávěním dělá z pražských pověstí živé téma, nikoli jen dávnou kuriozitu.
Mapa místo obrazovky
Rodinný rozměr procházky stojí na společném hledání cesty a postupném odhalování příběhu. Mapa dává dětem aktivní úlohu a jednotlivá zastavení propojují orientaci v ulicích s vyprávěním o památkách. Výprava je podle pořadatele vhodná přibližně od šesti let; některé pětileté děti ji také zvládly. U mladších dětí je dobré počítat s tím, že několik kilometrů pěšky a soustředěný výklad mohou být náročnější.
Pořadatel uvádí, že se procházky konají celoročně a za každého počasí. Kapacita skupiny je omezená a vstupenky je třeba pořídit předem. Konkrétní termíny, cenu i dostupnost je vhodné ověřit před plánováním; podrobnosti ke srazu a organizaci má pořadatel posílat účastníkům předem. Délka programu se v informacích může lišit, proto je nejlepší ověřit si ji přímo u pořadatele.
Závěr mezi pražskými symboly
Cílem je Staroměstské náměstí, kde se na malém prostoru potkává několik výrazných vrstev pražských dějin. Stojí tu Staroměstská radnice s orlojem, kostel Panny Marie před Týnem, kostel svatého Mikuláše i pomník Jana Husa. Kříže v dlažbě připomínají popravu 27 českých pánů, která se zde odehrála 21. června 1621.
Procházka tak nekončí nalezením bájné bytosti, ale v místě, které samo nabízí dost podnětů k dalším otázkám. Od hradní jízdárny až na náměstí se děti mohou učit číst město jako mapu památek i příběhů — a poznat, že legenda nemusí být skutečná, aby k Praze neodmyslitelně patřila.