Než se skleněná vánoční ozdoba dostane na stromek, čeká ji několik různých pracovních kroků. V Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem lze projít cestu od foukání skla přes smáčení a zdobení až po záponkování a balení. Expozice tak nepředstavuje jen hotové výrobky, ale především řemeslo, které se v Podkrkonoší předává a proměňuje už řadu desetiletí.
Od perlařství k ozdobám
Kořeny zdejší výroby nespočívají až ve vánočních koulích. Výroba skleněných perel má v Podkrkonoší starší historii, jejíž počátky výrobce klade do druhé poloviny 19. století. Zkušenosti domácích pracovníků se později staly základem pro ručně foukané a malované ozdoby. Právě toto propojení staršího sklářského řemesla s novým výrobním sortimentem dává expozici místní rozměr.
Muzeum uvádí jako důležitý mezník rok 1931. Dne 20. července se ve Zdobíně konala zakladatelská valná hromada sklářského družstva a od tohoto data družstvo počítá svou nepřetržitou existenci. Neznamená to, že by veškerá práce se sklem v kraji začala právě tehdy; rok 1931 je především začátkem příběhu organizované výroby foukaných vánočních ozdob spojené s družstvem.
Jak se rodí skleněná ozdoba
První část expozice návštěvníka provádí jednotlivými etapami výroby. Představuje foukání, smáčení, zdobení, záponkování i balení. Perlařskou práci přibližuje kout zařízený ve stylu dílny, který připomíná, že za křehkým výsledkem stojí konkrétní pracovní postupy a zručnost.
Proces nekončí u samotného vytvarování skla. Ozdoba prochází dalšími kroky, při nichž získává barvu a dekor, a nakonec se připravuje k zabalení. Expozice nabízí srozumitelný pohled na výrobu, v níž na sebe jednotlivé činnosti navazují a každá z nich ovlivňuje podobu hotového kusu. Místo pouhého obdivování lesklých dekorací tak lze lépe pochopit, kolik práce se za nimi skrývá.
Vzorkovna jako přehlídka proměn
Druhá část funguje jako vzorkovna regionálních ozdob. Výběr pokrývá období od 30. let 20. století do současnosti, a nabízí tak možnost všímat si, jak se měnily tvary, barvy i zdobení. Jednotlivé výrobky tu nejsou jen vánočními dekoracemi, ale také doklady dobového vkusu a práce lidí, kteří je navrhovali a vyráběli.
Nové kolekce vznikají ve vzorkovně, kde se připravují vzory a barevná řešení. Samotná výroba se podle muzea soustředí především na léto a podzim. I při proměnách kolekcí přitom zůstává důležitá lidská zručnost foukačů a malířek. Právě ruční práce vysvětluje, proč se ozdoby nedají vnímat jen jako zaměnitelné předměty: jejich podobu utvářejí zkušenosti a cit lidí u jednotlivých pracovních kroků.
Řemeslo, které vycestovalo do světa
Výrobky z regionu se prosadily i za jeho hranicemi. Historie družstva uvádí ocenění kolekce na světové výstavě v Bruselu v roce 1935 a zlatou medaili na EXPO 58 v roce 1958. Jde o ocenění výrobce, nikoli muzejní expozice, ale dobře dokládají, že místní sklářská práce měla výrazný ohlas také v zahraničí.
Expozice se nachází v areálu Kohoutova dvora na adrese Sladkovského 530. Její návštěva může připomenout Vánoce i mimo zimní období, zároveň však nabízí víc než sezonní náladu: ukazuje vývoj řemesla, jeho návaznost na starší perlařskou tradici i práci, která stojí za hotovou ozdobou. Aktuální otevírací dobu a případné sváteční změny je vhodné před cestou ověřit u muzea.