Stačí herní plán, trochu pozornosti a chuť hledat. Rodinná hra Po stopách pokladu královédvorského proměňuje centrum Dvora Králové nad Labem v dobrodružnou trasu, na níž se historie nečte jen z informačních tabulí, ale luští se přímo v ulicích. Celkem třináct úkolů zavede hráče k domům, sochám, městským symbolům i místům, která už dnes vypadají jinak než v minulosti.
Historické centrum jako herní plán
Úkoly jsou určené především rodinám s dětmi a fungují jako nenáročná procházka městem. Hráči hledají například dům s letopočtem MDLXXII, dům ozdobený čtyřmi stejnými zvířaty nebo detaily na Mariánském sloupu. Pozornost se obrací také ke kašně se Zábojem, soše rytíře, historickým domům a dalším výrazným bodům centra.
Právě v tom je hlavní kouzlo hry. Dítě, které by kolem starého domu možná jen prošlo, najednou pátrá po konkrétním znamení. Rodiče zase dostávají příležitost vysvětlit, co připomíná městský symbol, proč vznikaly hradby nebo jak se ve městě rozvíjelo textilnictví. Celá aktivita zabere podle městských informací přibližně tři hodiny a samotná hra je nabízena zdarma.
Od modrotisku k městským hradbám
Jedna z částí hry připomíná zdejší textilní tradici a modrotisk. Původní dílna Františka Sochora se nedochovala, proto úkol odkazuje na Expozici textilního tisku, kde lze tuto kapitolu poznat podrobněji. Návštěva muzea tak není jen doplňkem, ale v některých případech přímo pomáhá s řešením indicií. Hra navíc pracuje s možností zvýhodněného rodinného vstupu do městského muzea.
Zajímavé je i hledání toho, co ve městě už není. Část někdejších hradeb zanikla na konci 19. století, takže jejich podobu nepřibližuje pouze dochovaný úsek v terénu. Pomůže starý model města vystavený v muzeu. Podobně je tomu u někdejšího městského pivovaru, který podle herního příběhu zničili Prušáci. Na jeho místě dnes stojí pošta a obchod. Hra tak ukazuje, že poznávání města neznamená jen obdivovat dochované památky, ale také rozumět proměnám prostoru.
Kostel, rukopis a stopy baroka
Výraznou zastávkou je kostel svatého Jana Křtitele. Úkoly se dotýkají kobky pod věží, starého zvonu i pranýřové masky. Připomínají také Václava Hanku a příběh nálezu Rukopisu královédvorského, který je s městem pevně spojený. Některé části hry mohou záviset na přístupnosti kostelní věže; pokud není otevřená, počítají oficiální instrukce s využitím nápovědy v informačním centru.
Barokní stopa pokračuje v areálu Kohoutova dvora, kde sídlí městské muzeum. Komplex byl původně spojen se Šporkovým nadačním velkostatkem a v galerii je vystavena také Křížová cesta Jana Václava Bergla. Motiv pokladu hra spojuje se jménem Jana Šporka, ovšem historické prameny o širší oblasti Kuksu výrazněji připomínají především hraběte Františka Antonína Šporka. V herním příběhu je proto bezpečnější vnímat tuto postavu jako součást šporkovské legendy a atmosféry než jako jednoznačně doloženou historickou identitu.
Co vědět před výpravou
Herní plán lze získat v Městském informačním centru, v městském muzeu nebo u ubytovatele. Městský web ho zveřejňuje také ke stažení společně s nápovědami. Praktické je začít v informačním centru na adrese Švehlova 400, případně návštěvu naplánovat tak, aby navazovala na otevřenou expozici v muzeu v Kohoutově dvoře.
Nejde o jednorázovou akci s pevným termínem, ale o průběžně dostupný program. Přesto je vhodné před cestou ověřit aktuální otevírací dobu muzea, informačního centra a přístupnost kostelní věže. Některé indicie se mohou v čase měnit, protože odkazují na cedule, sloupy nebo jiné prvky, které byly odstraněny, přesunuty či zanikly. Právě spojení hry, historického centra a muzejního zázemí ale dělá z výpravy příjemný způsob, jak poznat Dvůr Králové nad Labem bez školometského výkladu.