Nejzajímavější místo je u hlavního oltáře
V oderském kostele svatého Bartoloměje se historie města dotýká sakrálního prostoru velmi konkrétně. U hlavního oltáře se nachází hrobka s tělesnými pozůstatky Šebora Pražmy z Bílkova, pána na Odrách. Šebor získal oderské panství roku 1616 a zemřel 20. března 1623. V místním farním kostele byl podle regionálních historických údajů pohřben o tři dny později.
Do oderského kostela byla uložena také jeho manželka Helena, která zemřela roku 1620 v Opavě. Hrobka tak připomíná nejen konkrétního šlechtice, ale i dobu, kdy se kostel stal místem posledního odpočinku držitelů panství. Její zpřístupnění však není běžně garantováno, a pokud si ji chce návštěvník prohlédnout, měl by se předem obrátit na místní farnost.
Od dřevěných začátků ke gotickému chrámu
První písemná zpráva o kostele v Odrách pochází z roku 1373. Starší svatostánek měl být malý a dřevěný. O vzniku dnešní stavby se prameny vyjadřují poněkud odlišně: oderská farnost uvádí výstavbu v letech 1398 až 1415, zatímco odbornější popisy kladou gotické jádro přibližně do poloviny 15. století. Rozdíl může souviset s tím, že kostel vznikal a byl postupně upravován v několika etapách.
Středověký původ dodnes připomínají zbytky hrotitých oken a kružeb. Stavba má podobu orientované podélné trojlodní baziliky s odsazeným kněžištěm a pětibokým závěrem. K ní náleží sakristie a mohutná hranolová věž v průčelí. Její cibulová báň s lucernou a makovicí s dvojitým křížem vytváří výraznou součást oderského panoramatu. Nad hlavní lodí je ještě menší sanktusní věžička.
Požáry změnily podobu kostela
Dnešní vzhled chrámu výrazně ovlivnily požáry. Ten z roku 1691 poškodil kostel natolik, že v následujících dvou letech prošel barokními úpravami. Právě tehdy získal část podoby, kterou si s ním spojujeme dnes. Další ničivý požár vypukl roku 1792. Po něm byla v průběhu 90. let 18. století vybudována současná západní věž.
Proměny však nebyly pouze praktickou obnovou po katastrofách. Na začátku 18. století přibyla kaple svatého Jana Nepomuckého. Její dokončení se uvádí v roce 1730, případně 1733. Na opačné straně presbytáře byla později zřízena kaple svatého Valentina, datovaná do roku 1777. Obě kaple rozšířily prostor kostela a zároveň připomínají oblibu barokní zbožnosti, která v tehdejších městech často vedla ke vzniku nových oltářů a bočních kaplí.
Oltáře a hudba pod klenbou
Hlavní oltář je zasvěcen patronovi kostela, svatému Bartoloměji. V hlavní lodi stojí také boční oltáře svaté Anny a svatého Jana Křtitele. U obou se podle turistických materiálů nacházejí portatilie, tedy přenosné oltářní kameny určené k liturgii. Interiér tak není zajímavý jen architekturou, ale i připomínkou proměn církevního života v různých staletích.
Kostel má dlouhou tradici také jako hudební prostor. První známé varhany zde vznikly roku 1694 a postavil je kroměřížský varhanář Jakub Antonín de Casparida. V roce 1820 je nahradil nástroj od olomouckého varhanáře Oravského, který měl 18 mutací. Dnešní varhany jsou však novější: databáze varhan je datuje do roku 1998 a uvádí tři manuály a 44 rejstříků. Historické nástroje se tedy v současné podobě nedochovaly, chrám ale nadále slouží i koncertům.
Kostel jako zastavení v historických Odrách
Svatý Bartoloměj stojí v ulici Kostelní, v těsném sousedství historického centra a bývalých městských hradeb. Návštěvu lze spojit s prohlídkou fary, sochy svatého Floriána z roku 1751, pískovcového kříže nebo sloupu Nejsvětější Trojice. Podle regionálních turistických materiálů se z věže ozývá také zvon z roku 1374, označovaný za nejstarší moravský zvon; tento údaj je však vhodné chápat jako informaci k dalšímu ověření.
Kostel je stále součástí římskokatolické farnosti Odry a konají se v něm bohoslužby, zejména při slavnosti svatého Bartoloměje 24. srpna. Mimo bohoslužby nemusí být interiér volně otevřený a dostupnost hrobky ani pravidelné prohlídky nejsou pevně potvrzené. Před návštěvou je proto rozumné kontaktovat farnost na adrese Kostelní 11/11 v Odrách. Chrám pak může být nejen rychlou zastávkou v centru města, ale i vstupem do několika staletí jeho příběhu.