Jen málokterá opavská památka tak názorně ukazuje, jak se během staletí proměňoval život města. Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie má mohutné cihlové tělo typické pro slezskou gotiku, uvnitř však návštěvníka čeká především barokní výzdoba. Pod chrámem se navíc nachází krypta, která běžně zůstává veřejnosti uzavřená.
Od řádu německých rytířů ke konkatedrále
Počátky kostela souvisejí s působením řádu německých rytířů v Opavě. Listina krále Václava I. z roku 1237 potvrzuje, že řád ve městě držel faru. Na místě dnešního chrámu proto zřejmě stál starší románský církevní objekt. Přesné datum vzniku dnešní stavby ale hledat nelze – její podoba vznikala postupně především ve 14. století.
Nejstarší částí současného komplexu je podle odborných popisů nižší severní věž, která souvisí ještě se starším kostelem. Velký presbytář se začal budovat v prvních desetiletích 14. století. Stavitelé se museli vypořádat s nestabilním podložím, a proto jej podepřeli opěráky a dvěma mohutnými oblouky. Jižní z nich se dochoval dodnes, zatímco severní se na konci 17. století zřítil.
Presbytář byl kolem roku 1330 zaklenut křížovou žebrovou klenbou a celý chrám byl dokončen roku 1373 vestavěním trojlodí. Výsledkem je mohutný síňový kostel s polygonálním závěrem a dvojicí věží v západním průčelí. Neomítnuté pálené cihly v kombinaci s kamennými detaily mu dávají charakteristický vzhled, díky němuž patří k výrazným ukázkám slezské cihlové gotiky v Česku.
Gotický zevnějšek, barokní nitro
Chrám nebyl ušetřen požárů ani pozdějších přestaveb. Po požáru v roce 1689 byly gotické klenby sneseny a nahrazeny barokním zaklenutím. Další ničivý požár v roce 1758 si vyžádal novou obnovu presbytáře i vnitřního vybavení. Na konci 18. století pokračovaly úpravy v klasicistním duchu a na severní straně vznikla půlkruhová kaple sv. Jana Nepomuckého.
Nejvýraznějším prvkem interiéru je barokní hlavní oltář baldachýnového typu. Šest korintských sloupů nese korunu se zlatým křížem a plastické Nanebevzetí Panny Marie. Oltář vznikl v letech 1782 až 1784 a je spojován se sochařem a štukatérským mistrem Janem Schubertem. Tomuto autorovi se připisuje také šest oltářů v bočních kaplích.
Při prohlídce stojí za pozornost mramorová křtitelnice s výjevem Křtu Páně, klasicistní kazatelna nebo obrazy Felixe I. Leichera v bočních lodích. Presbytář zdobí devítidílný cyklus ze života Panny Marie od Ignáce Josepha Raaba z let 1772 až 1773. Obrazovou výzdobu doplňuje čtrnáct zastavení křížové cesty od opavského malíře Ignáce Günthera z roku 1801.
Detaily, které se snadno přehlédnou
Před západní portál byla kolem roku 1400 přistavěna reprezentativní předsíň z lomového kamene. Má lomenou arkádu a hvězdicovou klenbu. V jižní a západní předsíni se dochovaly také některé renesanční náhrobní desky, které připomínají, že kostel nebyl pouze místem bohoslužeb, ale také významným pohřebním prostorem.
V presbytáři se nachází monumentální epitaf knížete Karla I. z Liechtensteinu. Jeho autorem byl sochař Johann Georg Lehner, v českém prostředí uváděný také jako Jiří Lehner. U data vzniku se prameny rozcházejí a uvádějí rok 1765 nebo 1767. Zajímavostí je i obraz sv. Jana Nepomuckého z konce 17. století, který je dnes v kapli sv. Anny a podle opavských turistických podkladů představuje nejstarší zobrazení tohoto světce v českém Slezsku.
Návštěva krypty pod kostelem
Právě pohřební minulost chrámu se stane hlavním tématem komentované prohlídky Konkatedrála optikou pohřbívání s návštěvou krypty. Uskutečnit se má v úterý 8. září 2026 od 17 hodin a provázet jí bude historik a archivář Petr Tesař ze Zemského archivu v Opavě. Součástí programu je vstup do podzemních prostor, které nejsou při běžné návštěvě přístupné.
Podrobnosti o dispozici krypty, počtu pohřbených nebo konkrétních hrobkách nejsou běžně dostupné v ověřených podkladech, a právě proto má mimořádné zpřístupnění zvláštní atmosféru. Návštěvníci se dozvědí více o pohřebních zvyklostech i o tom, jak se v průběhu staletí měnil vztah mezi chrámem, městem a posledním odpočinkem jeho obyvatel.
Co vědět před návštěvou
Konkatedrála stojí na Rybím trhu v historickém centru Opavy. Běžně je možné chrám navštívit během dne, ovšem jako aktivní liturgický prostor se řídí také programem bohoslužeb. Od pátku do neděle zde v rámci projektu Otevřené chrámy obvykle působí průvodce. Aktuální režim je vhodné před cestou ověřit.
Pro mimořádnou prohlídku krypty je plánován sraz u bočního vchodu. Akce má trvat přibližně hodinu; dostupnost vstupenek se může měnit a v předprodeji byla podle aktuálních údajů omezená. Při návštěvě je třeba respektovat pietní charakter podzemí i pokyny průvodce.
Kostel je od roku 1995 národní kulturní památkou. Konkatedrálou se stal v roce 1996 po vzniku ostravsko-opavské diecéze, tedy druhým sídelním kostelem biskupa. Po generální rekonstrukci v letech 2019 až 2020 tak dnes nabízí nejen působivou ukázku středověké architektury, ale i živé místo, kde se historie stále potkává se současným městem.