Hrad Pecka stojí nad stejnojmenným městysem jako výrazná krajinná dominanta. Jeho dnešní podoba připomíná několik různých kapitol: raně gotický hrad, renesanční sídlo, zpustlé ruiny i památku, kterou se podařilo zachránit. Nejvýraznější stopu zde zanechal Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Právě jeho život a dílo dávají návštěvě Pecky mimořádný rozměr.
Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století. První písemně doložený držitel, Budivoj nebo Buzek z Pecky, je uváděn roku 1322. Původní stavba měla chránit zemskou hranici a podle místní tradice také zlaté doly u Stupné. Tvořily ji dvě obranné věže, menší obytný palác, hradby, příkop a padací most.
Od gotického hradu k renesančnímu sídlu
Od konce 15. století se na Pecce postupně rozšiřovaly obytné části. Největší proměnu přinesla druhá polovina 16. století, kdy za Škopků z Bílých Otradovic vzniklo reprezentativní renesanční sídlo. Kolem obdélníkového nádvoří se soustředily čtyři obytné paláce a interiéry doplnila výzdoba v podobě sgrafit a malovaných erbů.
Stavební úpravy na začátku 17. století završil právě Kryštof Harant. Z někdejšího hradu se tak stal zámek odpovídající představám šlechtice své doby. Z celého areálu se dodnes nejlépe dochoval úzký dvoupatrový západní palác, známý jako Harantovský. Ostatní části připomínají především ruiny Škopkovského paláce, zbytky dalších stavení, průjezd, části věží, parkán a kamenný most.
Kryštof Harant a jeho Pecka
Kryštof Harant žil v letech 1564 až 1621 a na Pecce strávil poslední a nejplodnější období svého života. Nebyl pouze šlechticem a politikem. Proslul také jako cestovatel, spisovatel a hudební skladatel. Roku 1598 se vydal s Heřmanem Černínem z Chudenic přes Benátky a Krétu do Svaté země a Egypta. Výprava trvala déle než rok a Harant ji později zpracoval v cestopisu, který vyšel roku 1608.
Jeho zájmy se neomezovaly na psaní. Harant patří k významným skladatelům pozdní renesance. Dochovala se jeho kompletní katolická mše Missa Quinis Vocibus a dvě motteta, z nichž jedno vzniklo pod dojmem pobytu v Jeruzalémě. Podle údajů hradu měl na Pecce pravděpodobně i vlastní orchestr.
Harantův život skončil po porážce stavovského povstání a jeho odsouzení v roce 1621. Po jeho smrti získal Pecku Albrecht z Valdštejna, který ji následně předal kartuziánům z Valdic u Jičína. Ti využívali sídlo převážně jako letní rezidenci. Po jejich odchodu začal areál chátrat.
Po požáru přišla záchrana
Rozsáhlý požár v roce 1830 znamenal pro Pecku zásadní pohromu. Zdivo se potom postupně rozebíralo až do roku 1921, kdy ruiny získala obec. Místní obyvatelé zahájili záchranné práce a soustředili se především na obnovu západního, tedy Harantovského paláce.
Jako turistický objekt hrad funguje od roku 1968. Dnes jej doplňují také pozoruhodné detaily. Při odklízení sutin byla v roce 1947 objevena hradní studna, která byla později vyčištěna do hloubky 56 metrů. Od roku 2005 je nasvícena. Její neobvyklá konstrukce podnítila různé místní domněnky o tajných chodbách, ty však nejsou potvrzeným historickým faktem.
Za pozornost stojí rovněž poslední zachovaný fragment vnější sgrafitové výzdoby, zachráněný na nádvoří v roce 2009. Připomíná dobu, kdy sgrafita pokrývala zdi dnes zřícených paláců. V roce 2013 byla v náznaku obnovena také bylinná zahrádka, takzvané herbularium, odkazující na období kartuziánské správy.
Co nabídnou prohlídkové okruhy
Hlavní historický okruh zavede návštěvníky do Harantovy pracovny s renesančním nábytkem a dobovými hudebními nástroji. K vidění je také originální vydání jeho cestopisu z roku 1608, renesanční obrazárna, bývalý rytířský sál, expozice života obyvatel Podkrkonoší v 19. století a výstava sakrálního umění. Prohlídku doplňuje černá kuchyně s funkčním renesančním krbem.
Druhá trasa vede Harantovskými sklepy. Podle soupisu jeho majetku z roku 1621 přibližuje, jak se sídlo zásobovalo, kde se uchovávaly potraviny a jak vypadalo tehdejší stolování i hygiena. Návštěvníci uvidí vinné a pivní sklepy, spižírny, naznačenou hodovní síň Veselku, lázničku i středověkou mučírnu.
Z vyhlídky Veselka se za dobrého počasí otevírá pohled na centrální masiv Krkonoš. Vidět může být Sněžka, Černá, Studniční a Luční hora, Kozí hřbety i další vrcholy Podkrkonoší. Hrad tak není jen místem dějin, ale také výborným bodem pro vnímání zdejší krajiny.
Prakticky na výlet
Hrad bývá otevřen v hlavní sezoně od úterý do neděle, zatímco v dubnu a říjnu je provoz omezen především na víkendy a svátky. Konkrétní časy, ceny vstupného i program akcí je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit. Kombinovaná prohlídka obou okruhů trvá přibližně hodinu; větší skupiny by si měly návštěvu předem rezervovat.
Zaparkovat lze na náměstí v Pecce nebo u silnice směrem na Hořice a Dvůr Králové nad Labem, obě místa jsou od hradu přibližně 300 metrů. Výlet lze spojit s procházkou městysem, kde stojí kostel svatého Bartoloměje, morový sloup, raně barokní kašna, Harantův pomník a několik roubených chalup. Pecka tak nabízí příběh výrazné osobnosti, proměny šlechtického sídla i příjemné poznávání západního Podkrkonoší na jednom místě.