Petrovy kameny patří k nejvýraznějším místům mezi Pradědem a Vysokou holí. Skalní hradba vystupuje z horských trávníků ve výšce kolem 1 440 metrů nad mořem a z dálky působí jako přirozená dominanta hřebene. Přestože láká k bližšímu prozkoumání, návštěvníci na ni nesmějí vystupovat. Důvodem není jen bezpečnost, ale především ochrana mimořádně cenné přírody.
Skála vytvořená mrazem a časem
Petrovy kameny vznikly v prostředí, kde po tisíce let působily mráz, vítr a zvětrávání. Jde o jeden z výrazných jesenických mrazových srubů. Odolnější krystaly křemene zpevnily skalní hřeben, zatímco okolní horniny postupně podléhaly erozi. Výsledkem je několik metrů vysoký a desítky metrů široký útvar, který se zachoval nad okolními horskými loukami.
Petrovy kameny tvoří vedlejší vrchol Vysoké hole a leží přibližně 1,5 kilometru jižně od Pradědu. Značené trasy vedou v jejich okolí, takže skály lze dobře pozorovat při hřebenové túře. Přímý vstup na skalní bloky však není dovolený a zákaz platí po celý rok.
Domov rostlin, které jinde nenajdete
Lokalita je součástí Národní přírodní rezervace Praděd, která chrání rozsáhlé vrcholové partie Hrubého Jeseníku. Vzácná příroda zde souvisí s drsným horským klimatem i s pozůstatky vegetace z chladnějších období po skončení doby ledové. Krátké léto, silný vítr a dlouhá zima vytvářejí podmínky, v nichž se daří druhům přizpůsobeným životu nad hranicí lesa.
Největší botanickou vzácností jsou zvonek jesenický a lipnice jesenická. Podle ochrany přírody nerostou nikde jinde na světě. Na hřebeni se objevují také vrba bylinná, sasanka narcisokvětá, řeřišnice rýtolistá nebo sítina trojklanná. Cenné jsou rovněž lišejníky a mechy, které mohou na první pohled působit nenápadně, ale k horskému ekosystému neodmyslitelně patří.
Právě citlivost této vegetace vysvětluje, proč se turisté musejí držet vyznačených cest. I zdánlivě malý zásah do porostu může mít v náročných podmínkách dlouhodobé následky. Petrovy kameny proto nejsou klasickou vyhlídkou, na kterou se vystupuje, ale přírodní památkou pozorovanou z odstupu.
Čarodějnické pověsti i příběh badatele
Skály se v 17. století dostaly do vyprávění spojených s čarodějnickými procesy na Šumpersku. Pozdější tradice je označovaly za místo čarodějnických shromáždění a údajných sabatů. Takové příběhy dodávají místu tajemnou atmosféru, nelze je však chápat jako doložený popis skutečných událostí, které se na skále odehrály.
S Petrovými kameny souvisí také jméno přírodovědce Bedřicha, beziehungsweise Friedricha, Kolenatého, profesora brněnské techniky. Během přírodovědeckého pobytu v Jeseníkách v roce 1864 podle historických pramenů podlehl vyčerpání a nepříznivému počasí. Jeho památku připomínala či připomíná deska na skále, ovšem její dnešní podoba a přesné umístění se v různých popisech liší. Jisté je, že Kolenatého osud patří k výrazným kapitolám historie tohoto místa.
Výlet po hřebeni s respektem k pravidlům
Nejčastěji se Petrovy kameny pozorují při cestě v prostoru mezi Ovčárnou, Pradědem a Vysokou holí. Trasy nabízejí pohledy na Praděd, údolí Bílé Opavy a Divoké Desné i na masiv Mravenečníku s Dlouhými stráněmi. Samotný útvar se vyplatí vnímat jako součást širší horské krajiny, nikoli jako místo k lezení nebo překonávání zábran.
Na výlet je třeba se připravit jako do vysokohorského prostředí. Počasí se může rychle změnit, hřeben bývá vystavený silnému větru a Petrovy kameny patří k největrnějším místům Jeseníků. V zimě je důležité ověřit aktuální režim tras a pohybu v okolí, protože ochrana přírody může vymezovat povolené koridory pro lyžování i pěší pohyb.
Administrativně leží Petrovy kameny u obce Malá Morávka v Moravskoslezském kraji. Pro plánování cesty je praktičtější orientovat se podle turistických cílů Ovčárna, Praděd nebo Vysoká hole. Odměnou není výstup na skálu, ale setkání s místem, kde se v jediné scenérii spojuje geologická minulost, vzácná příroda, historie i horská legenda.