Pod podlahou kostela Zvěstování Panny Marie v Plaňanech se při archeologickém výzkumu v roce 1937 objevily pozůstatky kruhové sakrální stavby. Pravděpodobně šlo o rotundu z 10. až 11. století. Dnes ji návštěvník neuvidí, její nález ale ukazuje, že místo mělo náboženský význam ještě před vznikem kostela, který tu stojí nyní.
Současná stavba patří k pozoruhodným příkladům románského kostela, jehož vzhled po staletí měnily další stavební slohy. V jeho zdivu a půdorysu se potkává středověké jádro s gotickými, renesančními, barokními i novodobými zásahy. Kostel leží v hřbitovním areálu v Komenského ulici, společně se zvonicí a ohradními zdmi.
Románské jádro z červeného a žlutého pískovce
Počátky kostela se obvykle kladou do let 1160 až 1170. Někdy uváděný rok 1168 je možným, nikoli jistým datem jeho vzniku. Písemné doklady jsou mladší: kostel se objevuje až v registrech papežských desátků z roku 1352.
Nejstarší stavební celek tvoří jednolodní kostel s věží. Jeho zdi vznikly z tesaných kvádrů červeného skaleckého a žlutého nučického pískovce. Dochované románské okenní prvky i zbytky jižního portálu dovolují rozpoznat původní podobu stavby, přestože se v průběhu času výrazně proměnila.
Právě vrstvení úprav dělá z Plaňan zajímavý cíl pro ty, kdo při návštěvě památek hledají víc než jediný sloh. Kostel nepředstavuje nedotčenou ukázku románské architektury, ale stavbu, v níž lze sledovat, jak se měnily potřeby i vkus jednotlivých generací.
Gotický presbytář a proměna zasvěcení
Ve 14. století získal kostel za patronátu Pavla z Jenštejna polygonální gotický presbytář. Nová východní část změnila podobu chrámu, zatímco románské jádro zůstalo zachováno. Přechod mezi starší lodí a pozdějším presbytářem je tak jednou z hlavních kapitol jeho stavebního vývoje.
Renesanční úprava se spojuje s rokem 1591 a s Mírky ze Solopysk. Proměňovalo se také zasvěcení: do roku 1620 byl kostel zasvěcen svatému Petrovi, později je doloženo zasvěcení Zvěstování Panny Marie, které nese dodnes. I tato změna připomíná, že historie kostela není jen příběhem zdiva, ale také proměnlivé role místa v životě obce.
Požár, věž a barokní zásahy
Barokní přestavby v 18. století se dotkly především interiéru. Po požáru v roce 1716 následovaly úpravy, další práce proběhly roku 1749. Z této doby pochází obraz Zvěstování Panny Marie datovaný rokem 1750; v interiéru je také pozdně barokní až klasicistní vybavení.
Proměnami prošla i věž. Roku 1793 se sesunula její horní část a při opravě byla snížena o jedno patro. Další zásahy následovaly v roce 1805. Věž tak nabízí vlastní stavební příběh, od románských prvků až po opravy, které reagovaly na poškození a stav konstrukce.
Obnova, která pokračuje
Na konci 19. století se puristická obnova snažila kostelu vrátit románský vzhled. Záměr však znamenal také odstranění některých mladších prvků. Odborné popisy rozlišují zásah z roku 1886 a další opravu či změny z roku 1892; nejde proto o jedinou jasně vymezenou stavební etapu.
V novější době se opravoval interiér i fasády a v roce 2021 byly dokončeny opravy krovů a zastřešení věže. Obecní práce plánované na období 2024–2026 se týkají také cest kolem kostela, včetně obnovy žulové dlažby a odvodnění plochy. Areál tak zůstává nejen historickou památkou, ale i místem, o které se průběžně pečuje.
Kostel se nachází v hřbitovním areálu v Komenského ulici v Plaňanech. Možnost vstupu se může měnit podle oprav a provozu, proto je vhodné si ji před návštěvou ověřit u farnosti nebo obce. Prohlídka zvenčí však i tak nabízí příležitost číst na jedné stavbě stopy několika staletí.