Ves, kterou rozdělil potok i historie
Podomí vzniklo ve 13. století během velké kolonizace. Původně šlo o dvouřadou lesní lánovou ves, jejíž osou byl potok Podomka. Ten rozděloval nejen samotné sídlo, ale také jeho katastr na východní a západní část. První písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy je obec uváděna jako Boda.
Ves patřila k rozsáhlému holštejnskému panství, které ve druhé polovině 13. století budovali páni z Ceblovic, později známí jako páni z Holštejna. Už samotný název Boda se stal předmětem místní tradice. Podle jedné z možností mohl souviset s lokátorem jménem Boda z dolnosaského Hameln.
S tím se pojí také pověst o hamelnském krysaři. Ten měl roku 1284 přivést na Moravu skupinu mladých lidí, kteří pak založili osadu Hamlíkov. Jde však o tradované vyprávění, nikoli o bezpečně doloženou historickou událost. Skutečnou podobu minulosti je třeba hledat především v písemných pramenech, archeologii a krajině.
Po husitských válkách zůstala polovina pustá
Podomí i nedaleký Hamlíkov zpustly v období husitských válek, kdy byla Drahanská vrchovina zasažena rozsáhlým ničením sídel. Zatímco východní část Podomí byla v 16. století znovu osídlena, západní polovina už obnovena nebyla.
Roku 1464 byla tato část prodána Smilkovi z Loděnice. Později připadla ke katastru Senetářova, kde zůstává dodnes. Historicky přitom šlo o jednu obec, jejíž části od sebe oddělily majetkové poměry a nové správní vztahy. Zaniklá západní polovina leží v nejvýchodnější části senetářovského katastru na ploše přibližně 256 hektarů.
Většinu území dnes pokrývá les, ale pozorný návštěvník může v terénu zaznamenat pozůstatky mezí, bývalých lánů a cest. Rozdělení mělo dopad i na pozdější život obce. Podomí se ocitlo na okraji svého zmenšeného katastru a historické vazby mezi oběma částmi přerušily také spory o cesty, lesy, vodoteče nebo Velký podomský rybník.
Hamlíkov: vesnice ukrytá v lese
V sousedství Podomí se nachází také lokalita zaniklého Hamlíkova. Leží v lesním terénu na území dnešních katastrů Podomí a Ruprechtova a je vedena jako významné archeologické místo.
Výzkum zde odhalil relikty deseti usedlostí, hospodářských staveb, cest i hlubinného kamenolomu. Dochovaly se také stopy po milíři a kolomazné peci, která připomíná někdejší využívání okolních lesů. Hamlíkov vznikl pravděpodobně ve 13. století, poprvé je písemně doložen roku 1353. Roku 1493 byl uváděn jako pustý, mezi lety 1550 až 1567 znovu osazen a roku 1596 opět opuštěn.
Právě podobná místa ukazují, že zaniklá ves nemusí znamenat úplně prázdnou krajinu. Domy sice zmizely, ale jejich půdorysy, terénní prohlubně, valy nebo staré komunikace mohou přetrvat po staletí. Při návštěvě je důležité respektovat archeologickou ochranu a nic z místa neodnášet ani nezasahovat do půdy.
Rodák, který četl krajinu jako mapu
S Podomím je úzce spojen Ervín Černý-Křetínský, narozený zde roku 1913. Od roku 1953 se věnoval povrchovému výzkumu zaniklých sídel a jejich plužin na Drahanské vrchovině. Pomocí písemných pramenů, historických map a vlastního terénního pozorování identifikoval, zaměřil a popsal na ploše přibližně 680 kilometrů čtverečních celkem 61 zaniklých osad nebo jejich částí.
Jeho práce pomohla ukázat, jak hustě byla vrchovina v minulosti osídlena. Dnešní lesy a louky podle ní často ukrývají půdorysy usedlostí, zaniklé cesty i hranice někdejších polí. Hlavním místním pramenem k dějinám obce je Kronika Podomí, kterou Černý-Křetínský připravil a obec vydala roku 1999 při příležitosti 650. výročí první písemné zmínky.
V budově obecního úřadu v Podomí byla v roce 2013 otevřena stálá expozice historie obce a významných rodáků. Její aktuální návštěvní režim je vhodné před cestou ověřit u obce. Podomí tak může být nejen výchozím bodem do krajiny, ale i místem, kde se dá lépe pochopit, co po zaniklých vesnicích zůstává.
Po stopách zaniklých sídel
Výlet lze spojit s návštěvou širšího okolí Drahanské vrchoviny. Nová přibližně pětikilometrová naučná stezka mezi Vysočany a Holštejnem, vzniklá v dubnu 2026, představuje zaniklé vesnice Husí a Bohdalůvka pomocí informačních panelů, QR kódů a 3D rekonstrukcí. Nevede přímo přes Podomí ani Hamlíkov, ukazuje však současný způsob, jak zpřístupnit historii míst, po nichž na první pohled mnoho nezůstalo.
V Podomí a jeho okolí se vyplatí zpomalit. Zaniklé sídlo tu není jednou výraznou památkou, ale souborem drobných stop v reliéfu. Kdo se naučí všímat si rovných linií mezí, mělkých depresí a neobvyklých cest, může v lese zahlédnout obrysy vesnic, které zmizely před stovkami let.