Říká se jí pohlavková kaple. Nejde však o její oficiální zasvěcení, ale o lidové označení odvozené od pověsti, která se k drobné stavbě v Rábech váže. Kaple svatého Jana Nepomuckého stojí u silnice mezi Kunětickou horou a Brozany a pro návštěvníka může být zajímavou krátkou zastávkou při výletu krajinou pod známým hradem.
Podle místní tradice nechal kapli postavit lesník nebo nadlesní Neumann, někdy uváděný také jako Neuman. Stavba měla vzniknout z jeho vlastních prostředků poté, co při nešťastné události zemřel jeho bratr. Právě okolnosti této smrti daly místu poněkud znepokojivou přezdívku.
Dvě podoby jedné tragédie
Nejznámější verze vypráví o panské hostině. Neumannův bratr měl při obsluze nebo nešikovnosti potřísnit jídlem významného hosta. Neumann ho údajně v návalu vzteku udeřil tak nešťastně, že zranění nepřežil. Kaple pak měla být výrazem lítosti a pokání.
Podle jiné varianty se tragédie odehrála při honu, kdy Neumann svého bratra omylem zastřelil. Obě vyprávění se tedy liší, jejich společným motivem ale zůstává vina, smrt blízkého člověka a snaha napravit nenapravitelné. Pověst nelze považovat za doloženou historickou událost. V dochovaných rábských matrikách se podle dostupných podkladů nepodařilo najít záznam, který by příběh jednoznačně potvrdil.
Kaple možná stojí déle, než se myslelo
Tradičně se uvádí, že byla postavena před rokem 1820. Zajímavé je ale její zachycení ve starších mapových podkladech. Kaple je podle odbornějších turistických záznamů zakreslena už v prvním vojenském mapování z let 1764 až 1768 a také v jeho pozdější rektifikaci z let 1780 až 1783. Pokud je toto mapové čtení správné, mohla na místě stát už ve druhé polovině 18. století.
Jistější doklad nabízí indikační skica stabilního katastru z roku 1839. V ní je objekt zakreslen jako zděná stavba na pozemku náležejícím pardubické vrchnosti. Okolo kaple tehdy rostly čtyři stromy. Mapy tak dávají místu konkrétnější historický obrys, i když samy o sobě ještě neobjasňují, kdo a proč kapli skutečně založil.
Kříž, opravy a návrat do života
Kaple prošla v průběhu času několika proměnami. V roce 1879 byla opravena nákladem a pod vedením kunětického faráře. O rok později, 5. září 1880, byl před ní slavnostně posvěcen nový železný kříž na pískovcovém podstavci. Právě kříž dnes dotváří její jednoduché průčelí a připomíná, že nešlo jen o soukromou památku spojenou s jedním rodinným příběhem.
Ve 20. století se stav kaple zhoršoval. Podle turistických historických záznamů prošla v roce 2004 rekonstrukcí, při níž mělo z původní stavby zůstat pouze obvodové zdivo. Obnovený objekt byl slavnostně vysvěcen 3. září 2005. Kaple je dnes vedena jako filiální kostel ve správě Římskokatolické farnosti Sezemice. Bohoslužby se zde nekonají pravidelně; aktuální termín případné poutní mše je proto vhodné ověřit u farnosti nebo obce.
Nenápadná zastávka pod Kunětickou horou
Ráby vznikly v souvislosti s raabizací na pozemcích někdejšího dvora Podhůří a zrušené obory. Název obce připomíná Františka Antonína Raaba, autora pozemkové reformy. Kaple tak stojí v krajině, jejíž dnešní podoba je spojená s proměnami pardubického panství i s pozdějším osídlením.
Při návštěvě Rábů lze krátkou prohlídku kaple spojit s výletem na Kunětickou horu, návštěvou Perníkové chaloupky, zastavením u pomníku padlým nebo u historické myslivny. Interiér kaple podle dostupných informací nemá běžně potvrzenou otevírací dobu, zvenčí je však dobře vnímatelná její poloha, železný kříž i klidné zasazení do obce. Pro člověka, který rád objevuje méně známá místa, nabízí kaple především spojení drobné památky, živé pověsti a otázky, na niž historické mapy zatím nedávají úplně jednoznačnou odpověď.