Osmadvacet schodů, po nichž se poutníci podle tradice vydávají ke kapli Kalvárie po kolenou, tvoří srdce rumburské kaple Svatých schodů. Výstup není jen cestou vzhůru: připomíná schodiště v paláci římského místodržitele Pontia Piláta a vyjadřuje úctu i pokání. Kdo nechce nebo nemůže vystupovat po kolenou, může použít dvě postranní schodiště.
Kaple je součástí Lorety Rumburk, barokního poutního areálu v Ústeckém kraji. Její zvláštnost nespočívá pouze v neobvyklé podobě schodiště, ale také v tom, jak je celý prostor propojený s pašijovými výjevy, bočními kaplemi a křížovou chodbou. Návštěva tak nabízí víc než prohlídku jedné stavby: odkrývá promyšleně sestavený příběh o Ježíšově odsouzení a utrpení.
Poutní místo vznikalo na konci 18. století
Kaple byla vybudována v letech 1767 až 1770 z podnětu představeného kapucínského kláštera pátera Bernardina, vlastním jménem Josefa Seidla. Na stavbu přispěl také majitel rumburského panství Josef Václav kníže z Liechtensteina a peníze se shromažďovaly mezi farníky. Jména autora stavebních plánů ani tvůrce výtvarné koncepce se nedochovala.
Rumburské Svaté schody patří k deseti kaplím tohoto typu, které vznikly v českých zemích. Podle Lorety jde o nejmladší z nich. Trojramenné schodiště dává návštěvníkům možnost zvolit si tradiční klečící výstup po prostřední části, zatímco boční ramena slouží k běžnému vystupování a sestupu. Symbolika se tak propisuje přímo do pohybu člověka prostorem.
Sochy inscenují příběh pašijí
Schodiště lemují polychromované sochy, tedy plastiky s barevnou povrchovou úpravou. Ve výklencích se objevují dřevěné polopostavy velekněží, římských vojáků i postav, které Ježíše zesměšňují. Významným výjevem je Ecce homo: Pilát Pontský zde představuje Ježíše davu. Celek působí jako barokní scénografie, v níž architektura, sochařství a malířství společně vedou návštěvníka jednotlivými momenty vyprávění.
Autorství soch není spolehlivě doloženo. Někdy bývají spojovány s malířem Eliasem Dollhopfem, ale toto připsání není potvrzené; připouští se pouze možná účast jeho dílny na jejich štafírování, tedy výtvarném dokončení povrchu. Rozsáhlý soubor je podle oficiálních informací Lorety největší dochovanou kolekcí tohoto druhu v České republice. V roce 2019 byly navíc nalezeny tři další sochy, které k původní výzdobě patřily.
Pohled vzhůru odhalí nástropní malby s výjevy Triumfu Kříže, Druhého příchodu Ježíše Krista i starozákonními scénami. Malby na klenbách bočních schodišť patří k nejstarším dochovaným v rumburské Loretě. Nejstarší vrstva s rostlinnými motivy pochází už z doby výstavby kaple.
Kalvárie, boční prostory a křížová cesta
Po stranách kaple se nacházejí menší liturgické prostory s výjevy Posmívání se Kristu, označovaným také jako Vězení Krista, a Boží hrob. Dokončeny byly roku 1771 a jejich sochařská výzdoba pochází z 18. století. Spolu se schodištěm a kaplí Kalvárie vytvářejí propojený celek, který návštěvníka provází od Ježíšova ponížení až k připomínce jeho smrti.
Kaple Kalvárie nad schody představuje od roku 1893 XII. zastavení křížové cesty v ambitu Lorety. Je proto dobré rozlišovat mezi samotnými Svatými schody a tímto zastavením. Křížovou cestu v ambitu tvoří třináct olejomaleb Josefa Maschkeho z Rychnova u Jablonce nad Nisou, vytvořených od října 1892 do počátku května 1893; dvanácté zastavení je v kapli vyjádřeno sochařsky.
Součást prohlídky Lorety
Kaple prošla v letech 2007 až 2012 celkovým restaurováním. Po jeho dokončení ji 15. září 2012 požehnal litoměřický biskup Jan Baxant. Dnes je součástí prohlídkového okruhu Lorety, nikoli samostatně přístupnou památkou. V prostoru se konají také soukromé i veřejné pobožnosti Svatých schodů.
Loreta Rumburk je zároveň jedním ze zastavení mezinárodní poutní stezky Via Sacra. Při plánování návštěvy je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu i podmínky prohlídky přímo u areálu. Pro zájemce o barokní umění je kaple cenná množstvím detailů; poutní charakter zase nejlépe vynikne, když si člověk všimne, jak cesta po schodech mění obyčejný pohyb v součást příběhu.