Pravoslavný chrám svaté Olgy spojuje dvě tváře Františkových Lázní: mezinárodní lázeňský ruch a sakrální architekturu inspirovanou Ruskem. Jeho kupole, věž a zdobený vstupní portál působí v západočeském lázeňském městě neobvykle. Chrám na Kollárově ulici ale nevznikl jako náhodná ozdoba zdejších ulic – za jeho stavbou stála komunita hostů, kteří do lázní přijížděli z různých zemí.
Lázeňští hosté pomohli stavbu uskutečnit
Přípravy na vybudování pravoslavného chrámu začaly už roku 1870, kdy vznikl přípravný výbor. Na potřebné prostředky se však čekalo déle; podle Národního památkového ústavu se je podařilo shromáždit až v roce 1887. Přispívali především ruští a další slovanští lázeňští hosté, ale také Řekové, Rumuni a Němci. Chrám tak vypráví i o pestrém mezinárodním prostředí, které k lázeňskému městu patřilo.
Stavělo se v letech 1887 až 1889 a v roce 1889 byl chrám vysvěcen. Je zasvěcen svaté Olze, kyjevské kněžně. Církevní web jej označuje za nejstarší pravoslavný chrám na území dnešní České republiky; Národní památkový ústav jej popisuje jako první nově postavenou pravoslavnou sakrální stavbu v zemi.
Architektura podle ruské předlohy
Autorem návrhu byl Gustav Wiedermann, architekt, který se později stal starostou Františkových Lázní. Inspiraci čerpal z ruského chrámu u sanatoria v Kryukovu, jehož návrh vytvořil Alexander Lavrentějevič Ober. Nešlo tedy o pouhé převzetí jedné hotové stavby: Wiedermann ruskou předlohu upravil pro zdejší prostředí.
Chrám se řadí k rusko-byzantsky inspirovanému historismu. Zděná stavba má centrální uspořádání s kupolí, představenou věží a menšími věžičkami v nárožích. Pozornost si zaslouží také členěný vstupní portál. Celek je kompaktní, ale díky věžím a kupoli získává výraznou siluetu, kterou snadno odlišíte od okolní lázeňské zástavby.
Ikony, ikonostas a malby pod kupolí
Vnitřek chrámu není jen architektonickým pokračováním jeho vnější podoby. Uchovává soubor ikon, z nichž mnohé pocházejí z 18. století, a dřevěný ikonostas z 19. století vyrobený v Petrohradě. Ikonostas odděluje prostor oltáře od hlavní části chrámu a patří k nejvýraznějším prvkům jeho vybavení.
V kupoli jsou vyobrazeni čtyři evangelisté. Fresky na stropě a v kupoli vznikly později, v roce 1975; jejich autory byli malíři M. Kraus a J. Samec. Při návštěvě tak lze vnímat několik časových vrstev: historickou stavbu, starší ikony i výzdobu doplněnou ve 20. století.
Od lázeňských bohoslužeb k obnově věže
Provoz chrámu měl v minulosti úzkou vazbu na lázeňskou sezonu. Podle církevního webu se před rokem 1945 bohoslužby konaly zřejmě jen v jejím průběhu. První kněz Vladimir Ladinskij sem v letech 1889 až 1896 dojížděl z Výmaru. Za druhé světové války pak budova sloužila jako skladiště.
Chrám je také památkou, o kterou se průběžně pečuje. Historický kříž byl z věže sejmut v roce 2018 kvůli špatnému stavu dřevěných konstrukcí. Podle zprávy z 22. října 2026 se vrátil na věž a obnova pokračovala osmou etapou. Stav prací i možnost vstupu se mohou měnit, proto je vhodné návštěvu a případnou komentovanou prohlídku předem ověřit u církevní obce. Bohoslužby se konají v češtině a církevní slovanštině; pevná návštěvní doba není v dostupných údajích uvedena.