Široký kamenný klobouk na štíhlém podstavci působí jako dílo sochaře. Skalní hřib na Magnetovci však vytvořila příroda: rozdílně odolné vrstvy dávného lávového příkrovu se postupně rozpadaly různou rychlostí. Výsledkem je neobvyklý útvar a cíl výletu, který připomíná, že geologická zajímavost nemusí být rozlehlá ani nápadná z dálky.
Dva lávové výlevy, jeden kamenný hřib
Skalní útvar tvoří bazanit, hornina spojená s vulkanickou minulostí Českého středohoří. Příkrov, z něhož se hřib vyvinul, vznikl ze dvou lávových výlevů. Spodní část je pórovitější, a proto podléhá zvětrávání rychleji. Horní vrstva je odolnější a nad pomaleji ubývajícím podložím zůstala jako širší „klobouk“.
Právě rozdílná odolnost hornin je důvodem, proč útvar připomíná hřib. Není to tedy samostatná skála přinesená nebo usazená na místě, ale zbytek lávového příkrovu, který okolní procesy postupně obnažily. Výška se v turistických popisech uvádí různě: setkat se lze s odhadem kolem pěti metrů i s údajem přibližně osm metrů.
Přírodní památka v lesním prostředí
Chráněné území Magnetovec – Skalní hřib bylo poprvé vyhlášeno v roce 1992 a podle Agentury ochrany přírody a krajiny má rozlohu necelých 4,7 hektaru. Výlet sem tak není jen cestou k fotogenickému skalnímu tvaru: v malé lokalitě se dá dobře představit, jak se geologická stavba krajiny promítá do její dnešní podoby.
Přilehlý vrch Magnetovec dosahuje nadmořské výšky 521 metrů. Jméno vrchu někdy vyvolává otázku, zda souvisí s magnetismem. Český rozhlas upozornil na možnou souvislost s magnetitem obsaženým v horninách Českého středohoří, který může ovlivňovat údaje kompasu. Jde však o vysvětlení připisované tomuto zdroji, nikoli o jistě doložený původ místního názvu.
Nejčastěji od Velkého Března přes Fráž
Jedním z praktických výchozích míst je železniční stanice ve Velkém Březně. Odtud vede zelená turistická značka lesem k rozcestí Fráž. Na něj navazuje okruh kolem Magnetovce a skalního hřibu; regionální turistický portál uvádí jeho délku 4,5 kilometru a popisuje značení jako jednosměrné. Tento údaj se vztahuje k okruhu od Fráže, nikoli k celé cestě od nádraží.
K rozcestí Fráž lze dojít také od Homole u Panny přes Suletice. V okolí rozcestí stojí turistický přístřešek a Frážský kříž. Další možností je neznačená cesta z Byňova, u níž je zvlášť důležité ověřit si průběh v aktuální turistické mapě. Trasy a jejich délky se mohou lišit podle zvoleného nástupu i toho, zda se do výletu započítá přístup k okruhu.
Výlet pro jistý krok
Cesta k hřibu není pohodlnou bezbariérovou procházkou. V lese se objevují prudší svahy, skalní výchozy i suť, takže se hodí pevná obuv a opatrnost, zvlášť za mokra. Před cestou je rozumné zkontrolovat trasu v mapě a počítat s tím, že nejde pouze o krátkou zastávku u silnice.
Odměnou je setkání s geologickým útvarem, který lze přečíst téměř jako jednoduchý příběh v kameni: měkčí spodní část ustupovala rychleji, zatímco pevnější vrstva odolala. Skalní hřib tak nabízí dobrý důvod zpomalit a všimnout si nejen cíle, ale i terénu, který k němu vede.