Voda ve slatinických lázních vyvěrá chladná, přibližně kolem 15 °C, a teprve před koupelí se ohřívá zhruba na tělesnou teplotu. Právě tenhle rozdíl mezi studeným pramenem a teplou lázeňskou procedurou dobře vystihuje zdejší příběh: pod obcí se skrývá voda s výrazným minerálním složením, kterou lidé využívají po staletí.
Voda známá už od 16. století
Slatinice jsou poprvé písemně připomínány v roce 1249. O zdejší léčivé vodě se dochovala zpráva z roku 1580, spojovaná s moravským lékařem Tomášem Jordánem z Klausenburka. Lázně podle údajů obce vznikly v 17. století a jejich podoba se postupně proměňovala spolu s poznáváním zdejšího podzemí.
Původní přírodní přeliv, označovaný jako Lázeňský pramen, měl vydatnost až dva litry za sekundu. Později se voda pro lázeňský provoz získávala také pomocí vrtů. Průzkumné a jímací vrty vznikaly na přelomu 60. a 70. let 20. století. Dnes tak slatinické prameny spojují starou lázeňskou tradici s cíleným poznáváním toho, odkud voda přichází a jaké má vlastnosti.
Co se skrývá v sirné vodě
Česká geologická služba popisuje vodu využívanou v lázeňském areálu jako hypotonickou, sirnou a hydrogenuhličitano-chloridovou. Obsahuje mimo jiné vápník, hořčík a sodík; celková mineralizace se pohybuje přibližně mezi 0,6 a 0,65 gramu na litr. Jednotlivé zdroje se ale složením i polohou liší, takže údaje o jednom vrtu nelze automaticky vztáhnout na všechny vývěry v obci.
Ministerstvo zdravotnictví eviduje ve zřídelní struktuře Slatinic například prameny Zdeněk, Svatý Jiří, Jan – Adam z Lichtenštejna a Jan. Zvýšený obsah sulfidické síry uvádí u Jana a Jana – Adama z Lichtenštejna. V lázních se voda využívá především pro koupele, které se ohřívají přibližně na 36 až 37 °C. Jde o přírodní léčivý zdroj používaný v lázeňské péči, nikoli o příslib stejného účinku pro každého návštěvníka.
Prameny v parku i v ulicích
Snadno dostupným zastavením je veřejný vývěr Jana Adama z Lichtenštejna v parku Ladislava Foltýna, za budovou turistického informačního centra. Pramen byl objeven v roce 2009 a do provozu uveden o dva roky později. Jeho vrt sahá do hloubky 372 metrů. Nedaleko léčebného domu Morava najdete pítko u pramene Svatý Jiří, který byl otevřen v roce 2001. Vrt má hloubku 92 metrů a voda podle lázní mívá přibližně 17 °C.
Sirná voda protéká také fontánou Lázeňská květina před domem Morava. Otevřeli ji v roce 2010 a její podobu z hořického pískovce navrhl a vytvořil výtvarník Pavel Surma. Další vývěry už leží mimo bezprostřední lázeňské centrum: Svatý Václav najdete pod sokolovnou u křižovatky silnic na Lutín a Prostějov, Svatý Vít v zástavbě nedaleko fotbalového hřiště. U obou míst záleží na aktuální přístupnosti.
Zdeněk a proměny hladiny
Odlišný zážitek nabízí pramen Zdeněk u mlýna. Jeho hloubka je přibližně 13 metrů a hladinu sleduje limnigraf. Lázně uvádějí, že zařízení zachytilo také její rozkolísání po zemětřesení v Asii v roce 2004; jde o údaj připisovaný lázeňskému webu, nikoli o nezávisle ověřené měření v tomto článku. I tak připomíná, že voda pod povrchem reaguje na děje, které mohou být od Slatinic velmi vzdálené.
Vývěry se dají spojit do nenáročné procházky po obci a lázeňském parku, případně je doplnit výletem směrem k Velkému Kosíři. Do Slatinic jezdí autobusy z Olomouce, Prostějova a Litovle; vlakem lze cestovat s přestupem v Drahanovicích. Veřejné pítko ale samo o sobě nepotvrzuje, že je voda určená k pravidelnému pití. Před návštěvou se proto vyplatí ověřit přístupnost jednotlivých míst i aktuální informace o jejich využití.