Velké kameny ve stínu lesa, nízké kamenné hrázky a občasný pohled do otevřené krajiny dávají Soběšickému háji zvláštní atmosféru. Lokalita u Soběšic na Sušicku není jen obyčejným místem pro procházku. Připomíná také hospodaření v lesích, historii lamberského panství a dobu, kdy zdejší krajinu ovlivňovala těžba žuly.
Háj je zajímavý právě tím, že jeho příběh není uzavřený v jediné památce. Návštěvník tu postupně objevuje přírodní útvary, historické kameny i výhledy směrem k vrchu Sedlo. Samotné Sedlo je přitom samostatnou lokalitou v širším okolí Sušice, nikoli součástí Soběšického háje.
Krátká stezka po stopách hajného Nasse
Nejlépe doloženou možností, jak Soběšický háj navštívit, je naučná stezka Vycházka hajného Nasse Soběšickým hájem. Trasa měří přibližně 2,7 kilometru, překonává převýšení kolem 55 metrů a její projití zabere zhruba padesát minut. Nejde tedy o náročný celodenní výlet, ale o příjemnou vycházku, při níž se vyplatí nespěchat.
Stezka připomíná Felixe Nasse, hajného, který působil na zdejší hájence a staral se o lesní revír. Informační panely přibližují život lesníků v Pošumaví i fungování někdejšího lamberského panství. Na trase nechybějí ani dvě místa k posezení, takže se hodí také pro návštěvníky, kteří si chtějí výlet rozdělit na kratší úseky.
Mezníky, žula a památka na loveckou nehodu
Jedním z témat vycházky jsou hranice někdejšího panství. V terénu se mohou objevit historické mezníky, které měly nést iniciály Františka Emericha Lamberka, pořadové číslo a někdy také rok osazení. Nízké kamenné hrázky a další kamenné linie mohou souviset s hranicemi pozemků nebo staršími cestami. Jejich přesný původ a účel však nelze bez dalšího výzkumu určit.
Les zároveň připomíná těžbu žuly, která patřila k místním způsobům využívání krajiny. Na trase se nachází také památník Emila Antona Lamberka. Podle regionálních podkladů zahynul při lovecké nehodě. I tato připomínka ukazuje, že zdejší les nebyl pouze pracovním prostorem, ale také místem spojeným s historií šlechtického panství a lovu.
Skály a pověsti bez jistých odpovědí
Soběšický háj láká i na seskupení velkých kamenů a skalní útvary. Právě kolem nich vznikají nejzajímavější otázky: proč se některé kameny nacházejí právě zde, zda souvisejí s dávným osídlením a jakou úlohu mohly mít v minulosti.
Občas se objevuje výklad, že kamenné hrázky představují pozůstatky kultovního hradiště nebo že některá skála sloužila jako obětiště. Taková tvrzení je ale potřeba brát jako hypotézy či místní pověsti, nikoli jako potvrzený archeologický fakt. Dostupné podklady takový výklad spolehlivě nedokládají. Jistější je mluvit o výrazných přírodních útvarech a historických stopách v krajině, jejichž význam nemusí být dodnes jednoznačný.
Výlet začíná u cesty na Parýzek
Výchozí místo naučné stezky se nachází u silnice mezi Strašínem a Soběšicemi, poblíž odbočky na osadu Parýzek. Podle turistických informací lze přibližně po sto metrech zaparkovat u louky. Podmínky na místě se však mohou měnit podle počasí, těžby v lese nebo hospodaření na okolních pozemcích.
Trasa naučné stezky bývá schůdná jako kratší lesní vycházka, mimo ni ale mohou vést cesty hůře čitelným a nerovným terénem. K přírodním útvarům se proto vyplatí vydat jen s opatrností a s ohledem na aktuální stav lesa. Na nestabilní skály není bezpečné lézt a historickými mezníky není vhodné pohybovat ani je přemisťovat.
Soběšický háj tak nabízí nenápadný, ale vrstevnatý výlet. Během několika kilometrů lze poznat lesní hospodaření, připomenout si historii Lamberků, narazit na stopy těžby žuly a zastavit se u kamenů, které dodnes podněcují představivost. K tomu se přidávají pohledy směrem k Sedlu a klid krajiny na okraji Soběšic.