Na první pohled může Šostýn působit jako nenápadná zřícenina ztracená mezi stromy. Jeho význam však zdaleka nespočívá jen v několika zbytcích zdiva. Archeologický výzkum zde odhalil půdorys hradu, obytný palác i mohutnou okrouhlou věž. Návštěva tak není pouze krátkou zastávkou v lese, ale také cestou k příběhu středověkého opevnění, které pomáhalo kontrolovat prostor Moravské brány.
Gotický hrad v řetězci opevnění
Šostýn, původně označovaný jako Schornstein, vznikl nejspíš na konci 13. století. Na základě písemných pramenů a nálezů se jeho založení spojuje s rodem z Hückeswagenu; jako stavebník bývá uváděn hrabě Jindřich z Hückeswagenu. Starší literatura někdy připisovala vznik hradu olomouckému biskupovi Brunovi ze Šaumburka, proto je vhodné tuto část historie formulovat s určitou opatrností.
Hrad stál v blízkosti štramberského hradu a byl součástí širšího systému opevnění v důležitém prostoru Moravské brány. Areál tvořil vnitřní hrad chráněný příkopem a mohutným valem. K obranným prvkům patřil také padací most a válcová věž o průměru přibližně 6,5 metru. Nejlépe se dochovalo obytné jádro v jižní části nádvoří.
Písemná zpráva z roku 1467 už hovoří o zpustlém hradu. Tomu odpovídají i archeologické nálezy datované do poloviny 15. století. Šostýn tedy nebyl postupně proměněn v pohodlné sídlo, ale poměrně brzy se stal ruinou, kterou si postupně vzal zpět les.
Co odhalil archeologický výzkum
Dnešní podoba lokality je výsledkem dlouhodobého odborného zájmu. Výzkum vedený od roku 1988 Jiřím Tichánkem a Ladislavem Kostelníkem pod odborným dohledem Emanuela Grepla během zhruba dvanácti let odkryl dosud neznámý půdorys hradu a přinesl řadu stavebněhistorických poznatků.
Za zásadní objev lze považovat odkrytí okrouhlého bergfritu, tedy věže, která patřila k důležitým obranným částem hradu. Právě její podoba pomohla Šostýn lépe zařadit do typologie středověkých hradů a podpořila také jeho spojení s rodem z Hückeswagenu.
Archeologové zde nalezli mince, železné předměty nebo komorové kachle. Zvláštní pozornost si zaslouží Šostýnská Venuše, figurka ze slonoviny objevená při výzkumech ve 30. letech 20. století. Nálezy jsou uloženy v depozitáři kopřivnického muzea a nejcennější z nich si lze prohlédnout v jeho expozici. Návštěva zříceniny tak může dostat zajímavé pokračování pod střechou muzea.
Krátká vycházka z Kopřivnice
Nejpraktičtějším výchozím místem je Kopřivnice. K výletu lze využít například parkoviště u koupaliště a pokračovat po značených lesních cestách. Šostýn je součástí Lašské naučné stezky, která nabízí možnost spojit návštěvu hradu s dalšími zajímavostmi v okolí.
Od rozcestí Pod Pískovnou vede ke zřícenině odbočka dlouhá přibližně 400 metrů. Po prohlídce se lze vrátit na hlavní trasu a pokračovat například k Bezručově vyhlídce nebo k Raškovu kameni. Cesta kombinuje pěšiny, lesní a zpevněné cesty i asfaltové úseky, proto se hodí především pro pěší návštěvu.
Komu krátká vycházka nestačí, může zvolit delší okruh Za poznáním Kopřivnice. Trasa začíná u kopřivnického nádraží, vede přes koupaliště, Bezručovu vyhlídku, Šostýn, Raškův kámen, Štramberk a Bílou horu a vrací se k dalším kopřivnickým zajímavostem. Celkem měří 16,8 kilometru, překonává převýšení 661 metrů a její projití zabere přibližně šest hodin. Jde o středně náročný výlet, na kterém je dobré počítat s tím, že občerstvení je dostupné hlavně v zastavěných částech.
Výlet za stopami hradu, ne za vysokými zdmi
Šostýn není zříceninou s dochovanými paláci a rozsáhlými interiéry. Návštěvník tu uvidí především základy, části nadzemního zdiva, valy a příkop v lesním prostředí. Právě to ale dává místu zvláštní atmosféru: půdorys hradu se odkrývá spíše pozorným pozorováním terénu než pohledem na výraznou siluetu.
Dochované zdivo bylo citlivě konzervováno a na zabezpečení lokality se podílelo město Kopřivnice. Šostýn je tak ukázkou místa, kde se výletní zážitek přirozeně spojuje s archeologií a památkovou péčí. Pro navigaci je vhodnější řídit se turistickým značením a mapovými podklady, protože lokalita nemá vlastní běžnou návštěvnickou adresu ani centrum. Před cestou se vyplatí ověřit také aktuální stav stezek.