Výlety, akce, zajímavá místa, historie a příběhy z obce Prostřední Bečva a jejího okolí.
Tradiční výstava ledových soch láká v zimě na Pustevny do světa vytvořeného z ledu a někdy také ze sněhu. Pro rok 2027 se v nabídce objevuje termín od 16. ledna do 7. února a téma Ledový svět pohádek, pořadatel je však zatím nepotvrdil.
Pustevny patří k nejlepším zimním výchozím místům v Beskydech. Nabízejí desítky kilometrů upravovaných běžeckých tras, pohodové hřebenové výlety i působivou kombinaci Jurkovičovy architektury, horských výhledů a beskydských legend.
Pustevny u Prostřední Bečvy jsou ideálním výchozím místem pro výlet, který může být pohodovou hřebenovkou s výhledy, nebo putováním lesy kolem pískovcových skal a jezírka Mořské oko. Stačí si vybrat správný směr – Radhošť a Čertův mlýn leží na opačných stranách sedla.
Kněhyně patří k nejvyšším vrcholům Moravskoslezských Beskyd, její vrchol však není cílem běžného výletu. Leží v přísně chráněné rezervaci, kde má přednost klid pro vzácné druhy a přirozený vývoj horského lesa před výhledem z vrcholové fotografie.
Jen několik minut od horského sedla Pustevny začíná stezka, která spojuje dřevo, ocel, sklo i dobrodružství. Valaška vede smíšeným lesem, stoupá na vyhlídkovou věž a nabízí houpající se lávku, dětské atrakce i výhledy, které za jasného dne sahají daleko za beskydský hřeben.
Na severním svahu vrchu Poskla u Hutiska-Solance se na necelých dvou a půl hektarech střídá vlhká louka, rašeliniště a jalovcová stráň. Přírodní památka je domovem vzácných rostlin včetně orchidejí a připomíná, že některé cenné kouty Beskyd potřebují k zachování také pravidelnou péči člověka.
Na Soláni se horská krajina nestává jen kulisou k výletu. Hřeben nad Velkými Karlovicemi inspiroval malíře, dodnes hostí folklorní slavnosti a nabízí nenáročnou trasu mezi dřevěnými sochami, galeriemi a výhledy k Javorníkům.
Přehrada Horní Bečva patří k oblíbeným letním místům v Beskydech. Nabízí koupání, rybaření i výlety pěšky a na kole, zároveň však není klasickým upraveným koupalištěm. Její příběh navíc sahá do 30. let minulého století, kdy vznikala především kvůli povodním.
V Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě ožívá před Vánoci příběh narození Ježíše v podání tanečníků, zpěváků, muzikantů i jezdců na koních. Živý betlém spojuje biblický námět s valašským folklorem a k Rožnovu patří už od první poloviny 90. let.
V Panské sýpce v rožnovském Dřevěném městečku se Valašsko představuje prostřednictvím lidí, kteří ovlivnili jeho kulturní i společenskou podobu. Výstava Srdce a duše Valašska zároveň vysvětluje, jak vzniklo čestné pohřebiště známé jako Valašský Slavín.
Rožnov pod Radhoštěm nabídne večer věnovaný jedné z nejvýraznějších postav českého fotbalu. Dokument Milan Baroš – Srdcař připomene cestu od začátků ve Viganticích přes Baník Ostrava a Liverpool až k reprezentační kariéře, po projekci bude následovat beseda a autogramiáda.