Výlety, akce, zajímavá místa, historie a příběhy z obce Velké Karlovice a jejího okolí.
V údolí Velké Hanzlůvky, poblíž kopce Vysoká, čeká na pěší i cyklisty nenápadná studánka s neobvyklou místní pověstí. Laďův pramen připomíná někdejší zdravotní výpravy karlovických mužů a dnes je jedním ze zastavení na horské trase směrem k Třeštíku a Martiňáku.
Osm kilometrů dlouhý okruh ve Velkých Karlovicích spojuje rozhlednu Súkenická s místem, kde začíná Vsetínská Bečva. Cesta vede horskou krajinou s loukami a lesy, ale také úseky mimo značené turistické trasy. Offline mapa se tu proto hodí stejně jako pevná obuv.
V Jezerném, části Velkých Karlovic, tvoří řezbář Ladislav Borák. Jeho galerie je spojená s domem a osobním ateliérem, zatímco jedno z jeho nejvýraznějších děl najdete v nedaleké Karolince: vysokou sochu Panny Marie Karmelské. Návštěva tak může být zastavením u umělce i cestou za valašskou řezbářskou tradicí.
V roubené chalupě poblíž pralesa Razula vznikají od roku 2014 piva, která mají blízko k valašské krajině i místním pohádkovým bytostem. Karlovský minipivovar nabízí ochutnávku v restauraci Pod Pralesem i komentovanou exkurzi s pivem načepovaným přímo z tanku.
Biofarma Na Lúce ve Velkých Karlovicích nabízí rodinné ubytování v klidném prostředí Valašska. Hosté tu mají k dispozici soukromí velkého pozemku a děti mohou pozorovat daňky i domácí zvířata, případně se podle domluvy částečně zapojit do péče o ně.
V údolí Dynčák ve Velkých Karlovicích čeká na rodiny krátká naučná stezka, která spojuje beskydskou přírodu s hádankami, dřevěnými úkoly a pozorováním zvířat. Průvodcem je kulíšek menší, drobná sova známá také z okolí Velkých Karlovic.
V horní části údolí Jezerné u Velkých Karlovic leží nenápadná vodní plocha s neobyčejným příběhem. Karlovské jezero je pravděpodobně pozůstatkem sesuvu půdy, cenným mokřadem i místem valašských pověstí o čertech a dracích, které se dostaly také do literatury.
V historickém kupeckém domě ve Velkých Karlovicích se potkávají salaš, valašská kuchyně, řezbářství, kroj i vzpomínka na zaniklé sklárny. Karlovské muzeum nabízí kompaktní, ale pestrý obraz života v krajině Javorníků a Beskyd.
Na Soláni se horská krajina nestává jen kulisou k výletu. Hřeben nad Velkými Karlovicemi inspiroval malíře, dodnes hostí folklorní slavnosti a nabízí nenáročnou trasu mezi dřevěnými sochami, galeriemi a výhledy k Javorníkům.
Velké Karlovice se táhnou několika údolími pod Javorníky a Beskydami. Přezdívka nejdelší vesnice v Česku sice není oficiálním rekordem, dobře však vystihuje zdejší rozptýlenou zástavbu i množství míst, která stojí za objevování – od dřevěného kostela přes muzeum až po horské hřebeny.
Skiareál Karolinka na okraji stejnojmenného města vstupuje do sezony 2025/2026 s novou čtyřmístnou sedačkovou lanovkou. Kromě kilometrové červené sjezdovky nabízí dětský park, večerní lyžování i osvětlený snowpark, takže si tu zimní den užijí rodiny i zkušenější jezdci.
V Raťkově se dochoval soubor 26 roubených staveb, které nestojí ve skanzenu, ale na místě, kde po generace žil a hospodařil rod Orságů. Chalupy, chlévy, stodoly i další hospodářské objekty společně ukazují, jak vypadalo valašské zázemí od konce 18. do první poloviny 19. století.
Menší skiareál v sedle Čarták potěší rodiny s dětmi, začátečníky i rekreační lyžaře, kteří dávají přednost klidnějšímu prostředí před velkými středisky. V okolí Soláně navíc začínají dlouhé běžecké trasy vedoucí k Bumbálce, Vsackému Cábu nebo na Třeštík.
Tradiční výstava ledových soch láká v zimě na Pustevny do světa vytvořeného z ledu a někdy také ze sněhu. Pro rok 2027 se v nabídce objevuje termín od 16. ledna do 7. února a téma Ledový svět pohádek, pořadatel je však zatím nepotvrdil.
V Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě ožívá před Vánoci příběh narození Ježíše v podání tanečníků, zpěváků, muzikantů i jezdců na koních. Živý betlém spojuje biblický námět s valašským folklorem a k Rožnovu patří už od první poloviny 90. let.
V Panské sýpce v rožnovském Dřevěném městečku se Valašsko představuje prostřednictvím lidí, kteří ovlivnili jeho kulturní i společenskou podobu. Výstava Srdce a duše Valašska zároveň vysvětluje, jak vzniklo čestné pohřebiště známé jako Valašský Slavín.